
Most přes Sázavu, který pamatuje už husitské války, se nachází v obci Ronov nad Sázavou, asi 3 km od Přibyslavi na Vysočině.
Plánovaná rekonstrukce se neustále oddalovala. Dvěma odborům se nedařilo shodnout na výšce kamenného zábradlí. Odbor rozvoje trval na šedesáti centimetrech podle historie. Stavební úřad požadoval devadesát centimetrů, aby odpovídaly dnešním normám. Nakonec rozhodl starosta obce, přiklonil se k odboru stavebnímu. Při rozebírání konstrukce asistovali archeologové i památkáři. Nejprve zmizela provizorní dřevěná lávka. Menší jeřáb, který se k ní dostal kvůli úzké cestě, ji neuzvedl. Teprve větší stroj lávku zvedl, naložil na náklaďák a odvezl. Most se měl podšalovat dřevěnou konstrukcí, zbytek prostředního oblouku rozebrat a znovu vyzdít. Když opadla velká voda, objevila se metr dlouhá trhlina jednoho oblouku. Most byl postaven z červenohnědé ruly, která v současnosti není nikde v okolí k sehnání. Bohužel je potřeba k znovu postavení polorozpadlé klenby. Poté, co se podařilo kámen sehnat, byly vyzděny tři klenby, na most položen zásyp a jako poslední betonová vrstva. Když už se zdálo, že je rekonstrukce mostu ukončena, objevili v Drážďanech obraz ronovského malíře Antonína Chittusiho z 19. stol. – jeho malba zachytila most omítnutý bílou fasádou. Skutečně bylo potvrzeno, že most byl v minulosti omítnutý. Sto let bez údržby se podepsalo na omítce, která opadala, proto byl vidět kámen. To vyvrátilo dohady místních obyvatel, že most byl hezčí bez fasády, když byly vidět kameny. Další problémy – jelikož se nesmělo použít dnešní vápno, na fasádu byla použita speciální směs z Rakouska. Navíc omítání se muselo provádět ručně – nahodit zednickou lžící a stahovat krátkým dřevem. Tím vznikly nerovnosti, které jsou replikou historické podoby starých stavitelů ze 16. století. Rovněž kámen musel zachovat přírodní podobu – řezaný se musel z pohledové strany obrousit. Na vrchní stranu mostu byla položena dlažba, na vršek zábradlí speciální cihly a rovněž byla zabudována deska označující most za historickou památku. Archeologický průzkum potvrdil, že skutečně most pochází ze století šestnáctého a vyloučil tak Žižkovy projížďky po něm, jak uváděly některé historické prameny. Oprava mostu přišla na dva a tři čtvrtě milionu korun. Co je to však proti historické hodnotě, záchraně mostu pro další generace a pro nás, pro náš národ..
Má tři oblouky a je dlouhý 32 m, dva pilíře mostu jsou na návodní straně zahrocené a slouží jako ledolamy. Je chráněn jako kulturní památka. Podle legendy přes něj přejížděl Jan Žižka. Most poničily ledové kry v březnu roku 2012 do té míry, že z obav před zhroucením byl most uzavřen. V dubnu most navíc poškodil traktor s přívěsem, který překročil doporučenou zátěž a most se pod ním probořil. V srpnu roku 2012 byly na mostě provedeny nejnutnější zabezpečovací práce; bylo strženo nestabilní zdivo a na most byla instalována lávka pro pěší. Po složitých diskusích o provedení opravy mostu mezi městem a památkáři byl v září roku 2012 odeslán projekt rekonstrukce na stavební úřad v Havlíčkově Brodě. Hlavními autory schváleného projektu jsou projektant Petr Havel a statik František Mach. Most bude z větší části nově vystavěn a zpevněn, přičemž bude zachována jeho historická podoba. Rekonstrukce mostu proběhne v roce 2013..