Někdejší Stará pošta od jihu
© Ivan Grisa 05/2011
Počátky pravidelné poštovní přepravy v českých zemích sahají do období vlády Ferdinanda I. Ten pověřil ještě před definitivním získáním trůnu její organisací Antonia Taxise, jehož rodina se touto činností zabývala v mnoha evropských zemích (předek dnešní knížecí rodiny Thurn-Taxis). V letech 1622–1722 prováděla poštovní službu jako dědičné léno rodina Paarů, od roku 1722 byl zaveden státní monopol.
Poštovní stanice se postupně stavěly podél hlavních silnic systematicky ve vzdálenostech maximálně tři míle (cca 15,5 km od sebe), což odpovídalo dvěma hodinám jízdy rychlého kočáru. Bývaly umístěny na okrajích měst a vesnic tak, aby mohly být v provozu nepřetržitě. Zahrnovaly vlastní poštovní budovu a zázemí pro provoz (zejména stáje, stodoly apod.).
Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice (dnes I/20) mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. V současné podobě existuje od počátku 19. století, vzhledem k významu komunikace nelze vyloučit staršího předchůdce. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku. Svým severním křídlem navazuje na sousední dům čp. 311, který dnes slouží jako obydlí majitelů zámku.
|
Přihlášení |
