Zámek Blatná, Blatná

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.

© Luděk Pitter 03/2004

Prohlídkové okruhy:

Základní prohlídka - vede návštěvníky zámeckými interiéry, které jsou zařízeny převážně rodovými sbírkami rodiny Hildprandtů. Prohlídka zahrnuje mimo jiné pracovnu Jana Evangelisty Purkyně, lovecký salon, empírový salon, rodinnou galerii a soukromou sbírku z Etiopie. Prohlídka s průvodcem, délka cca 75 min., max. 25 návštěvníků ve skupině.
Rozšířená prohlídka - jedná se o základní prohlídku, rozšířenou o návštěvu Zelené světnice a zámecké kaple s výstavou obrazů Karla Hildprandta. Zelená světnice v hradní věži je zdobená nástěnnými malbami (figurální výjevy, bohatá ornamentální výzdoba) z konce 15. století. Prohlídka s průvodcem, délka cca 90 min., max. 25 návštěvníků ve skupině.
Prohlídka pro děti - zkrácená prohlídka zámku + výstavy strašidel ve sklepení zámku.
Prohlídka pro náročné - prohlídka ...

E.H. podle http://www.zamek-blatna.cz, 8.8. 2013

historie

Na místě dnešního zámku stával hrad Blatná, jehož pojmenování bylo odvozeno od jeho polohy na skalisku vyčnívajícím nad bažinami. Tento vodní hrad vystavěl Všemír, doložený jako svědek na listině krále Václava I. z r. 1235. Z románského hradu se zachovala jen část přízemí kaple, objevená v r. 1926 při průzkumu romantické zříceniny z počátku 19. století. Koncem 13. století se usadili na Blatné Bavorové

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, kolektiv autorů, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986; http://www.zamek-blatna.cz, 27.11. 2002

pověsti

Z Čech až na konec světa

V době panování Jiřího z Poděbrad nebylo nic známo o Novém světě, který se rozkládá daleko za Atlantickým oceánem. Mys Finisterre, ležící na nejzazším konci Pyrenejského poloostrova, byl tehdy pokládán za konec světa. Mezi těmi, kdož se mohli chlubiti, že se dostali až na „konec světa“, byl blatenský pán, slavný rytíř Lev z Rožmitála. Král Jiří Poděbradský jej ustanovil vůdcem poselství, jež

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

Templářský obraz

Podobně jako bývá přičítána zkáza hradů Žižkovi, bylo přisuzováno jejich zakládání neprávem templářům. Ti prý založili i blatenský zámek. Templáři byli členové rytířského řádu, který si vzal za úkol ochraňovati poutníky k Božímu hrobu v Jerusalémě na cestě Palestinou. Jejich odznakem byl červený kříž, jejž nosili rytíři na plášti bílém, řádoví bratři původu nerytířského na plášti

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

Blatná – sídlo templářů s tajemným okolím

Na místě dnešního zámku stával hrad Blatná. Jméno bylo odvozeno od jeho polohy na skalisku vyčnívajícím nad bažinami. Tento hrad vystavěl Vyšemír, jehož historická existence je doložena z roku 1235. Z hradu se zachovala jen část přízemní kaple objevená roku 1926. Podle legendy byl hrad založen templářským řádem, což měla mimo jiné dokazovat nástěnná malba existující ještě v 18. století v jedné síni

Fantastická Fakta 2/2000, Vladimír Mátl, 4.3. 2003