
Na místě dnešního zámku stával hrad Blatná, jehož pojmenování bylo odvozeno od jeho polohy na skalisku vyčnívajícím nad bažinami. Tento vodní hrad vystavěl Všemír, doložený jako svědek na listině krále Václava I. z r. 1235. Z románského hradu se zachovala jen část přízemí kaple, objevená v r. 1926 při průzkumu romantické zříceniny z počátku 19. století. Koncem 13. století se usadili na Blatné Bavorové ze Strakonic. Po posledním členu tohoto rodu, Břeňkovi, doloženém ještě v r. 1403, získal Blatnou vzdálený příbuzný Jan z Rožmitálu jinak z Blatné, poprvé doložený v r. 1408 a pak znovu v r. 1424. Ten dal nevelké románské sídlo Bavorů ze Strakonic zbourat a na jeho místě vystavět gotický hrad. Předtím byla upravena blata na rybník, přičemž ve vysokém násypu zmizely poslední zbytky prvotní stavby a zvětšená plocha byla ohraničena hradbou, před níž byl nezbytný vodní příkop a val. Stopy tohoto opevnění se zčásti dodnes… číst dále
V době panování Jiřího z Poděbrad nebylo nic známo o Novém světě, který se rozkládá daleko za Atlantickým oceánem. Mys Finisterre, ležící na nejzazším konci Pyrenejského poloostrova, byl tehdy pokládán za konec světa. Mezi těmi, kdož se mohli chlubiti, že se dostali až na „konec světa“, byl blatenský pán, slavný rytíř Lev z Rožmitála. Král Jiří Poděbradský jej ustanovil vůdcem poselství, jež vypravil k panovnickým dvorům evropským, aby s nimi navázal styky a rozptýlil klamné předsudky a smyšlenky, rozšířené nepřáteli o „kacířském“ národě českém. Čeští rytíři svým rytířským vystupováním, svou statečností i uhlazenými mravy splnili svůj úkol znamenitě. Cesta českého poselstva, jedoucího koňmo, byla plna překážek, svízelů a nebezpečí, jež mohli překonati jen mužové na slovo vzatí, nebojácní, stateční a vytrvalí. Výprava, čítající čtyřicet osob, vyjela z Prahy přes Plzeň do německého města Norimberka. Německo bylo tehdy půdou pro… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.