Turistické cíle v okolí obce Bavory

Reliéfní zbytky po tvrzi, založené ve 13. a zaniklé koncem 14. století. Zachován zůstal čtvercový pahorek, na němž stála dřevěná stavba, nejspíš věžovitého charakteru. Valy a příkopy zničeny zemědělskou činností.

Lovecký zámeček s vyhlídkou postavený v letech 1817–9 ve formě antického chrámu. Projekt J. Kornhäusel, stavba Franz Engel. Sochy Josefa Kliebera, původně z pavilonu Múz v zámeckém parku. K zadní straně dodatečně přistavěno obydlí správce.

Archeologický park Pavlov, postavený z podstatné části pod zemí, byl vybudován v letech 2014-2016 na místě archeologického naleziště a dokumentuje nálezy z doby lovců mamutů. Dne 28. května 2016 byl otevřen veřejnosti.

Barokní patrová budova bývalých sirných lázní s areálem ohrazeným hospodářskými budovami a smíšenou kameno-cihlovou zdí. Současnou barokní budovu vybudoval r. 1782 Karel Maxmilián Dietrichstein na místě staršího objektu. Lázně ukončily svou činnost po 2. světové válce. Nyní zde sídlí obecní úřad.

Empírová stavba od Josefa Hardmutha z let 1802–1806 s výmalbou od Josefa Langenhöffela je jednou z mnoha památek Lednicko-valtického areálu určených jak k reprezentaci tehdejší knížecí rodiny, tak i k hospodářským účelům.

Poprvé dnes již neexistující hrad byl zmíněn roku 1373, ale jeho původ je starší a nejasný. V případě ohrožení se bránil pasivně svou hmotou. Zakladatel byl Lev z Klobouk. Po r. 1471 byl asi 10 let v rukách Uhrů. Po r. 1536 jej zřejmě zničili Turci.

Čtyřboká zděná boží muka z počátku 19. stol. byla postavena na památku tragické události, která se zde stala dne 6.6.1806. Toho dne zde byla bleskem zabita 79letá Kateřina Grechová vracející se z práce na poli. Od r. 1985 je stavba památkově chráněna.

Architektonicky náročně řešená zděná hranolová boží muka byla postavena v barokním slohu koncem 17. století. Kolem r. 2020 opravena.

Pozdně barokní boží muka na okraji vsi. Pochází z 18. století. Hranolová na čtyřbokém soklu s vrcholovou lucernou, otevřenou do tří stran; krytá stanovou taškovou stříškou, na vrcholu s křížem. Památkově chráněná.

Zděná boží muka ušlechtilých proporcí a náročnějšího architektonického řešení pocházejí z průběhu 18. – až počátku 19. století. V r. 1986 byla restaurována Karlem Janíkem z Klentnic. Stavba je kulturní památkou ČR.

Trojboká zděná Boží muka, pravděpodobně barokní, stojí u silnice na Hustopeče. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958. Na počátku 21. století byla částečně rekonstruována.

Pozdně barokní hranolová boží muka u silnice na Lednici na jižním okraji obce. Pochází z konce 18. či z počátku 19. století. Památkově chráněná.