radnice

Je to převážně novobarokní obdélná jednopatrová stavba s obdélnými rizality uprostřed obou delších průčelí, v hlavním severozápadním průčelí na straně náměstí a v jihovýchodním průčelí na straně zahrady. Střední část zahradního rizalitu je zaoblená. V prvním patře zaoblené části se nachází prosklená lodžie s ozdobnou nadokenní římsou, podepřenou sloupy a pilastry. Oba rizality spojuje a pohledově umocňuje mansardová zvalbená střecha, která je vyšší než střechy obou bočních částí domu. Boční střechy jsou sedlové s plochým sedlem. V přízemí jižního konce budovy je průjezd z náměstí do zahrady, který zároveň slouží jako vchod. Hlavní průčelí je s výjimkou vstupních vrat symetrické. Rizalit je trojosý, boční části domu jsou dvouosé. Okna v přízemí jsou obdélná, v prvním patře s plochým košovým obloukem. Vikýřové okno nad rizalitem a vstupní vrata jsou půlkruhové. Všechna okna lemují šambrány. Okna v prvním patře, vikýř a vstupní vrata mají hodnotnou štukovou výzdobu. Přízemí je zdobeno pásovou rustikou, první patro pilastry. Nároží rizalitu je v přízemí pravoúhlé, v prvním patře zaoblené. V prvním patře rizalitu je reprezentativní balkón, podepřený dvojicí konzol. Nad zemí je nízký sokl, mezi oběma podlažími kordonová římsa a pod střechou profilovaná korunní římsa. Zahradní průčelí je s výjimkou lodžie téměř strohé, okna jsou obdélná bez šambrán. V mansardové střeše rizalitu jsou tři vikýřová okna. Mezi oběma podlažími je kordonová římsa a pod střechou profilovaná korunní římsa. V interiéru je štuková výzdoba a secesní schodiště. Průjezd je klenutý třemi poli plackové klenby. Slouží jako lapidárium originálů soch z mariánského sloupu, který stojí před radnicí..

Před touto přestavbou byla radnice dle slov městského písaře Johanesa Sušila ve velmi špatném stavu. Měšťané tehdy usilovali o znovuzískání jurisdikčního práva, museli proto na vlastní náklady postavit novou důstojnou radnici. Městský úřad v ní sídlil do roku 1962, patrně již v tomto roce přesídlil do domu Jana Horného. Ve staré radnici je od té doby Městské muzeum. Dům obchodníka Jana Horného (1868-1906) byl postaven jako obytný a obchodní dům v roce 1897 podle projektu Huberta Gessnera a Otokara Bémy. Hubert Gessner (1871-1943) byl zdejší rodák, který se stal významným středoevropským architektem první poloviny 20. století. Ve Valašských Kloboukách projektoval stavbu několika domů. Dne 29. srpna 2018 se stal in memoriam čestným občanem města. Na místě dnešní radnice stály původně tři domy. Otec Jana Horného si zde na dvou parcelách postavil patrový dům, který 29. července 1896 zničil veliký požár města. Požáru podlehla většina severní poloviny města, celá severovýchodní strana náměstí a většina jihovýchodní strany. Požár se zastavil právě na místě dnešní radnice. Jeho hranici získáme, pokud si na mapě uděláme přímku mezi Bratmannovou vilou a radnicí. Ze zničené severní poloviny města vyjmeme dům čp. 112 v severním rohu náměstí, který požáru unikl. Jan Horný po požáru přistoupil ke stavbě zcela nového novobarokního domu, rozšířeného o třetí stavební parcelu. O stavební povolení zažádal 3. března 1897. Stavební pochůzka byla provedena 6. března. O kolaudaci stavby chybí záznamy. Dům byl na seznamu kulturních památek v letech 1958-1987, znovu je na něm od roku 2021. Od roku 1995 je součástí městské památkové zóny..