Hložecká kaple Panny Marie, Královny míru

Hlavní severozápadní vstupní průčelí je symbolicky nasměrováno ke Křekovu, v jehož katastru kaple stojí. Tímto směrem od kaple pozvolna klesá svah, ve kterém jsou na lesní mýtině rozmístěny dřevěné lavičky pro věřící. Kaple je vrcholovým středobodem přírodního amfiteátru s lesní kulisou. Neomítnuté zdivo kaple je postaveno z hrubě opracovaných kamenných kvádrů různé velikosti. Čelní severozápadní průčelí je mírně rozšířeno do stran. Velmi vysoká sedlová střecha má na obou stranách trojúhelné vikýře s trojúhelnými okny. Ve zděné části kaple okna chybí. Moderní střešní krytina napodobuje břidlici. Střechu na obou bočních stranách kaple podepírá dvojdílná kamenná konzolová římsa. Zadní jihovýchodní průčelí má vysoký kamenný střešní štít. Čelní severozápadní střešní štít kryje šikmo dolů do středu štítu kladené bednění. Široké dřevěné vstupní dveře s plochým nadpražím jsou trojdílné. Levý a střední díl se kloubově otevírají ven doleva, zatímco pravý díl se otevírá ven doprava. Během poutě je tak interiér kaple věřícím široce otevřený. Nade dveřmi je ve střešním štítu vysoký poloeliptický slepý záklenek. Jeho šířka odpovídá šířce dveří. Záklenek je podobně jako zbytek střešního štítu obložený šikmo do středu kladenými latěmi. Oproti zbytku štítu jsou ale latě v záklenku kladeny šikmo vzhůru do středu. Vzhledově tak dřevěné obložení záklenku koresponduje s obdobným povrchovým provedením dveří. Uvnitř záklenku je v jeho plné výšce rozměrný dřevěný latinský kříž. Donedávna na něm byl dřevěný korpus Ježíše Krista. Za břevny kříže je čtvercové okno. Břevna kříže přetínají rohy okna. Na hřebenu střechy je dřevěný sanktusník se sedlovou střechou. Interiér kaple je otevřený do krovu střechy, krov je ale pokrytý vodorovným bedněním. Oltářní obraz namaloval Jaroslav Skryja (žil 1893-1961), který trávil poslední léta svého života ve Valašských Kloboukách. Obraz zachycuje před dutinou stromu klečícího vojáka se široce rozevřenými pažemi a hlavou nakloněnou vzhůru k Panně Marii na nebesích, kterou žádá o pomoc. Zprava má voják v patách kuruce na koních. Zleva přihlížejí za křovím schovaní lidé..

Podle místní legendy kuruci pronásledovali v lesích zraněného vojáka. Byli mu v patách, voják proto úpěnlivě prosil Pannu Marii o pomoc. Ta se mu zjevila a ukryla jej v dutině stromu. Jako poděkování postavil voják v místě své záchrany Panně Marii malou kapličku. Podle jiné verze pověsti se zde úspěšně ukrylo přibližně 300 žen, dětí a starců z okolních obcí. Barokní kaple byla patrně postavena krátce po skončení Rákócziho povstání. Současnou kapli dal v roce 1953 postavit vlachovský farář František Matýsek za přispění obyvatel Vlachovic a okolních obcí (Slavičínský zpravodaj, září 2014) podle návrhu Františka Rafaji. V roce 2013 byla kaple opravena. Ve 21. století byl u kaple postaven pomník k uctění památky obětí 2. světové války. Kromě tradiční letní poutě se zde od roku 2002 koná i zimní pouť. První zimní pouť se konala na popud křekovského hasiče Františka Vaculčíka a jeho ženy k výročí jejich manželství..