kostel sv. Michaela archanděla

Ve středové ose čelního západního průčelí stojí vysunutá čtverhranná věž s hlavním obdélným vchodem v přízemí. Na obdélnou loď navazuje stejně široký a vysoký presbytář s trojbokým závěrem. Obě části mají společnou plechem pokrytou sedlovou, nad závěrem trojdílně zvalbenou střechu. Na střešním hřbetu lodi je plechem pokrytý šestiboký sanktusník s bání a makovicí. V jižní části střechy jsou čtyři drobné vikýře s půlkruhovými stříškami. Pod střechou je po celém obvodu málo zřetelná profilovaná korunní římsa. Nad zemí je po celém obvodu podezdívka. Pouze obdélná sakristie s plechovou valbovou střechou na jižní straně kostela je bez podezdívky. V průčelích má široké lizénové rámce. Na severní straně kostela je po celé délce lodi obdélný přístavek s téměř plochou plechem pokrytou střechou. Tento přístavek s kaplí má vlastní obdélný vchod v čelním západním průčelí. V severozápadním rohu kostela přiléhá k severnímu průčelí věže přístavek na čtvrtkruhovém půdorysu. Přístavek je stejně vysoký jako loď a sdílí s ní střechu. Ta je nad přístavkem čtvrtkruhově zvalbená. Věž před rohový přístavek vystupuje jen mírně. V západním čele rohového přístavku je další (třetí) obdélný vchod. Výše ve zdi je malé kruhové okénko se šambránou. Všechny tři vchody do kostela kryjí plechové stříšky. Ta nad hlavním vchodem ve věži je sedlová, ostatní jsou valbové. Věž má mansardovou, dole čtyřbokou, nahoře osmibokou plechovou střechu s osmibokou lucernou, bání, makovicí a latinským křížem. Pod střechou věže je profilovaná korunní římsa. Ta je ve středové ose všech průčelí půlkruhově prohnutá okolo hodin. Pouze východní strana věže nad střechou lodi je bez hodin. Boční průčelí kostela jsou čtyřosé. Mezi první a druhou osou jižního průčelí od západu jsou štukové sluneční hodiny. Mezi třetí a čtvrtou osou je střecha sakristie. V postranních částech závěru presbytáře je dvojice oken, čelo závěru je bez okna. Všechna okna mají půlkruhové záklenky a šambrány. Pod jižním oknem závěru presbytáře je zazděno kamenné ostění románského okna z doby kolem roku 1240. Sakristie má jedno půkruhově zaklenuté okno ve východním průčelí. Severní přístavek s kaplí má čtyři obdobná okna v severním průčelí a dvojici obdélných oken po stranách vchodu v západním průčelí. V čelním západním průčelí věže jsou nad sebou dvě úzká obdélná okna se šambránami. Zvonové patro věže má s výjimkou východní strany po jednom segmentově zaklenutém okně se šambránou. Na západní stěně lodi jižně od věže visí rozměrný dřevěný kříž s plechovou stříškou. Interiér kostela je klenutý. Valená klenba s výsečemi a vytaženými hřebínky je klenebními pásy rozdělena na čtyři pole. Klenba spočívá na silných hranolových příporách s profilovanými náběžními římsami. Průchod ve věži je zaklenutý valenou klenbou s vytaženým hřebínkem. Sakristie má valenou klenbu s výsečemi. Z presbytáře se do ní vchází segmentově zaklenutým otvorem. Kaple v severním přístavku je plochostropá. Do lodi je otevřená třemi půlkruhově zaklenutými oblouky. Zděná kruchta v západní části lodi spočívá na dvojici pilířů s hranolovými náběžními římsami. Arkáda pod kruchtou má tři půlkruhově zaklenuté oblouky. Na kruchtě jsou varhany..

n. l.) patří mezi nejvýznamnější na Moravě, zároveň jde o lokalitu evropského významu. Osídlení zde ale sahá již do období mladší doby kamenné (8000 – 5000 př. n. l.). První písemná zmínka o Vlachovicích je z roku 1261 v zakládací listině kláštera cisterciáků ve Vizovicích. Zakládací listinu vydal brumovský kastelán Smil ze Střílek, který novému klášteru daroval rozsáhlé území. Vlachovice klášteru nepatřily, v listině byly zmíněny k vymezení majetkové hranice. Vesnice patřila do 40. let 16. století vladyckému rodu Vlachovských z Vlachovic, jehož prvním doloženým členem je v roce 1333 Víšek. Od Vlachovských z Vlachovic vesnici koupil Václav Podstatský mladší z Prusinovic. V roce 1556 byly Vlachovice povýšeny na městečko. Václav Podstatský mladší z Prusinovic je v roce 1566 prodal. Po zbytek feudálního období držely Vlachovice většinou uherské šlechtické rody. V roce 1967 byly Vlachovice sloučeny se sousedními Vrběticemi. Sloučená obec se jmenovala Vlachovice-Vrbětice, od 1. ledna 1985 pouze Vlachovice. Kostel svatého Michaela archanděla je poprvé zmiňován v roce 1500. V roce 1540 byl přestavěn. Zdivo může obsahovat části původního románského a gotického kostela ze 13. století. Nejpozději v dobách tureckého ohrožení byl opevněný. Na východní straně kostela stojí zbytek kamenné ohradní zdi. Další přestavba proběhla v roce 1676 po tureckých vpádech na Moravu. Během Rakoczyho povstání v Uhrách (1703-1711) se zdejší lidé sedm let schovávali v lesích. Kuruci kraj mnohokrát drancovali, kostel byl vypálen. Přeživší v roce 1756 vypovídali že během kuruckých vpádů bylo ve Vlachovicích vypáleno 50 domů a zabito 8 lidí. S úplně posledními pamětníky těchto událostí hovořil i vlachovský farář Petr Tománek (1779-1824). V potoce byl podle vyprávění místních někdy v této době nalezen zvon s gotickým nápisem, který tam mohl být ukrytý již během tureckého plenění kraje. Kostel byl v letech 1720 a 1739 přestavěn do dnešní barokní podoby. Další úpravy proběhly v 19. století. V roce 1917 byly rekvírovány dva zvony, výše zmíněný zvon s gotickým nápisem a druhý zvon z roku 1700. V roce 1939 dostal kostel přístavbu (patrně boční kapli na severní straně). Ve vnější zdi presbytáře je zazděno kamenné ostění románského okna, které bylo nalezeno v 50. letech 20. století. Podle způsobu provedení pochází z doby kolem roku 1240. Od roku 1958 je kostel na seznamu kulturních památek..