
Lačnov je valašská obec v okrese Vsetín, asi 6 km severně od Valašských Klobouk a 3 km západně od Horní Lidče. Rozkládá se v údolí, které se svažuje od severu k jihu mezi dvěma větvemi podhůří Vizovické vrchoviny. Obcí protéká Lačnovský potok.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1422, kdy se zde nacházely dvě osady, Velký a Malý Lačnov. V roce 1424 náležely ke statkům hradu Brumova a součástí brumovského panství byla ves až do roku 1849. Nyní tu žije přes 800 obyvatel.
Lačnov leží mimo železniční síť. Autobusové spojení má s nádražím v Horní Lidči. V obci se spojují vedlejší silnice od Valašských Klobouk a Horní Lidče a končí u severního okraje zástavby v jižní stráni Vizovické vrchoviny. Severním okrajem obce prochází žlutá turistická značka v trase Horní Lideč-lovecký zámeček Trubiska u Pozděchova a naučná stezka Vařákovy paseky. Na území obce se nacházejí dvě přírodní památky: Lačnov z roku 1948 a Sucháčkovy paseky z roku 1999. Obě jsou vyhlášenou lokalitou s výskytem šafránu bělokvětého.
Místní římskokatolický kostel stojí od roku 1991 na hřbitově v malebné poloze na návrší nad jižním okrajem obce.
Plány stavby vypracoval podobně jako pro Střelnou architekt Jan Ptáček z Valašských Klobouk. Za pomoci mnoha sbírek místních občanů doplněných církevními prostředky vyrostla na návrší na jižním okraji Lačnova stavba s lodí podélného půdorysu a trojbokým kněžištěm. Nad vchodem do kostela se na západní straně pak do výše 27 m tyčí věž, která se směrem k vrcholu zužuje a je zakončena vysokým trojúhelníkem střechy. V září roku 1971 byly slavnostně vysvěceny dva zvony. Jeden dostal jméno patrona této valašské dědiny, jímž je odedávna svatý Matouš a ten větší byl pokřtěn po Panně Marii. Samotný lačnovský kostel se po dokončení stavby na podzim 1991 svého vysvěcení nedočkal. Komunistické normalizační úřady povolily jeho užívání jen jako obřadní síně pro rozloučení se zesnulými, protože stojí na hřbitově. Slavnostního vysvěcení se dočkal až po změně poměrů v říjnu 1991. Kostel Panny Marie, Královny nebe a země v Lačnově, který je zdaleka viditelnou a nepřehlédnutelnou dominantou této valašské dědiny u silnice k Valašským Kloboukám, je kostelem filiálním ve farnosti při děkanství Valašské Klobouky a konají se v něm pravidelné bohoslužby..