Sušárňa od JZ.
© Pavel Semple 01/2026
Obec Vlachovice v okrese Zlín má téměř 1500 obyvatel. Spadá do národopisné oblasti Valašsko, do mikroregionu Valašské Klobucko. Do obce jedou přímé autobusy z Brna, Valašských Klobouk a Slavičína. V katastru obce se dochovalo osm sušáren ovoce, drobných lidových roubenek s pecí na sušení. Další sušárna u pálenice je moderní. V místním lidovém dialektu se pro ně používají slovéčka sušárňa nebo sušírňa. Od Muzea lidové kultury a tradic Vlachovska k nim vede naučná stezka Po vlachovských sušárňách ovoce. Stezka má tři části, z nichž jedna vede z obce 2 km severozápadním směrem k Hrabicově a Rakově sušárni na pasekách U Hrabiců a U Raků. U obou jsou na stezce informační tabule. Rakova sušárňa může být veřejnosti přístupná jednou za rok během akce Putování po sušírnách (první nebo druhá sobota v září). Organizátorem akce je občanské sdružení DOKOPY. Čtyři vlachovské sušárny jsou provozní, mezi ně patří i ta Rakova. Během akce Putování po sušírnách může být v provozu.
Sušárna stojí v severním levobřežním svahu údolí potoka Sviborky. Obdélná dřevěná přízemní stavba má delší osu ve směru sever-jih. ...Kamenná podezdívka kopíruje sklon terénu. Nejstarší střední část stavby se síňkou a pecí je borová roubenka. Podvaly (spodní trámy) jsou dubové. Přebíračka, okrajová část stavby, je rámová konstrukce se svislým bedněním. Původně byla do stran otevřená, svisle bedněná je teprve od roku 1959. Na opačné straně roubenky je mladší svisle bedněná dřevárka z roku 1959. Střecha je sedlová se svisle bedněnými střešními štíty. Krytina je z pálených tašek, do roku 1959 byla došková. Pec byla postavena z říčních kamenů (šlopek) z řeky Vláry od Štítné nad Vláří. Přikládalo se do ní z dřevárky. Nad pecí a po stranách pece je dřevěná sušárna s přihrádkami pro podnosy (lísky, lésy) s ovocem. Ovoce bylo třeba přebírat a otáčet, proto se přilehlé místnosti říkalo přebíračka..
Na vlachovských pasekách stojí celkem šest usedlostí. Většina z nich je z 2. poloviny 19. ...století. Nejstarší je usedlost U Hrabiců, ta je zachycena na císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1828. Místní pamětník Vojtěch Rak starší uvádí, že Rakovu sušárňu postavil Michal Rak (narozen 1880) spolu s panem Honkem ze Strží. Jeden z trámů nese letopočet 1901. V roce 1959 byla přestavěna a rozšířena. Do stran otevřená přebíračka byla uzavřena bedněním a na opačné straně roubenky byla přistavěna bedněná dřevárka. V 50. letech 20. století se zde nesušilo jen ovoce, v zimě se tu sušila děcka Rakovi, když venku lyžovaly a jinak dováděly. Ovoce se zde sušilo do roku 1962, pak sušárňa sloužila jen jako udírna. V roce 2016 byla zrekonstruovaná do původního provozního stavu. Nejprve se sušily trnky, pak jablka, hrušky nebo ořechy. Drobnější ovoce se sušilo celé. Na jeden podnos (lísku, lésu) se dávalo okolo 30 kg ovoce, najednou se proto mohlo sušit až 350 kg. Ovoce bylo třeba přebírat a otáčet. Délka sušení závisela na způsobu topení a na druhu ovoce. Trnky byly usušené za 2-3 dny. Nerozkrojené hrušky se sušily až 4 dny. K topení byly vhodné veliké kusy dřeva, které hořely celou noc. Způsob konstrukce sušárny ovlivňoval kvalitu sušení. Důležitý byl způsob odvodu dýmu. Sušárny s dřevěnou sušící komorou vykazovaly nejlepší výsledky, rychle se vyhřály a lépe odváděly páru. Důležitá byla pochopitelně kvalita ovoce a zkušenost sušiče. Sušené ovoce bylo na Valašsku významnou složkou obživy. Z Vlachovic se běžně vyváželo do všech koutů Moravy a do Rakouska. V katastru Vlachovic bylo původně 25 sušárňí, dnes je jich 8..
