fara a kaplanka

Delší osa stavby je orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad. Hlavní vstupní průčelí je na východní straně. Jižně od fary stojí kaplanka, přízemní obdélná stavba s valbovou střechou. Delší osa stavby je orientovaná ve směru severozápad-jihovýchod, tedy kolmo proti delší ose fary. Mezi oběma budovami je starý průjezd do farního dvora, který se nachází na jejich západní straně. Na severní straně dvora stojí novostavba pastoračního domu č.p. 1096. Je to volně stojící přízemní obdélná stavba s valbovou střechou. Delší osa novostavby je shodná s delší osou kaplanky. Nový vjezd do dvora je na západní straně kaplanky z křižovatky ulic Smetanova a Hřbitovní. Hlavní východní průčelí fary je šestiosé. Okna zvýrazňují šambrány. Druhá okenní osa od jihu je slepá. Vstup je ve třetí ose od jihu. Dveře kryje elegantní prohnutá plechová stříška. Ve střeše jsou tři vikýřová okna. Po celém obvodu stavby je korunní římsa. Fara byla patrně dodatečně prodloužena k severu, její severní konec kryje nižší valbová střecha, spojená s hlavní střechou. Dřevěná vrata průjezdu mezi farou a kaplankou kryje sedlová stříška. Střešní krytina fary, kaplanky a stříšky nad průjezdem je provedena z tašek bobrovek. Obě stavby jsou sladěny i barevným provedením hladkých omítek. Potažmo s nimi ladí i nový pastorační dům, ten ale při pohledu na faru a kaplanku zepředu nevidíme..

století byla farnost luterská. V 17. století byl zdejší kraj sužován mnoha nájezdy z Uherska. Roku 1605 sem vtrhli Bočkajovci, v letech 1663, 1680 a 1683 Turci. V roce 1663 byl přitom kostel s farou vypálen. V roce 1680 byl Turky odvlečen zdejší farář Václav František Pavliš, který vzápětí v zajetí zemřel. O tři roky později byl odvlečen farář Jan František Čapek. Ještě na začátku 18. století kraj sužovali Rákócziho povstalci. Koncem roku 1706 byl u Klobouk donaha svlečen a ubit nový brumovský farář František Kalus. Kvůli válečnému běsnění začíná souvislý seznam klobouckých farářů teprve rokem 1648, starší záznamy byly zničeny. Jen díky záznamu ve staré gruntovní knize se ví o duchovních Bartoloměji (1600) a Adamu (1610). V 17. století zároveň proběhla rekatolizace. Dnešní budova fary č.p. 113 byla postavena v roce 1782, deset let po pozdně barokní přestavbě kostela. V letech 1958-1987 byla fara s kaplankou kulturní památkou. Od roku 1995 je součástí městské památkové zóny. Na farním dvoře za farou byl nedávno na místě starého chléva postaven nový pastorační dům č.p. 1096. Základní kámen požehnal v roce 2009 v Brně papež Benedikt XVI..