Sušárna od východu.
© Pavel Semple 01/2026
Obec Vlachovice v okrese Zlín má téměř 1500 obyvatel. Spadá do národopisné oblasti Valašsko, do mikroregionu Valašské Klobucko. Do obce jedou přímé autobusy z Brna, Valašských Klobouk a Slavičína. V katastru obce se dochovalo osm sušáren ovoce, drobných lidových roubenek s pecí na sušení. Některé z nich jsou stále provozní. V místním lidovém dialektu se pro ně používají slovéčka sušárňa nebo sušírňa. Vlachovice jsou jejich počtem v ČR unikátní. Od Muzea lidové kultury a tradic Vlachovska k nim vede naučná stezka Po vlachovských sušárňách ovoce. Stezka má tři části, z nichž jedna vede z obce 2 km severozápadním směrem k Hrabicově a Rakově sušárni na pasekách U Hrabiců a U Raků. U obou jsou na stezce informační tabule. Hrabicova sušárňa stojí v neoploceném ovocném sadu. Je zpustlá, bude proto hrozit její postupné zřícení.
Sušárna stojí vysoko v severním levobřežním svahu údolí potoka Sviborky. Svah zde spadá jihozápadním směrem. Sušárna je obdélná dřevěná stavba s delší osou ve směru SZ-JV. ...Jihovýchodní část stavby se síňkou a pecí je borová roubenka. Podvaly (spodní trámy) jsou dubové. Přebíračka, severozápadní část stavby, je rámová konstrukce se svislým bedněním. Společná střecha je sedlová se svisle bedněnými střešními štíty. Krytina je z pálených tašek. Interiér je otevřený do krovu. Síňka je cihlovou příčkou oddělena od zbytku interiéru. Vstupuje se do ní dřevěnými dveřmi ve středové ose jihovýchodního čela roubenky. Pec za příčkou byla postavena z říčních kamenů (šlopek) z řeky Vláry od Štítné nad Vláří. Do pece se přikládalo ze síňky otvorem v příčce. Nad pecí a po stranách pece byla dřevěná sušárna s přihrádkami pro podnosy (lísky, lésy) s ovocem. Ovoce bylo třeba přebírat a otáčet, proto se severozápadní místnosti říkalo přebíračka..
Usedlost U Hrabiců je zachycena na císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1828. Stará dřevěná chalupa byla v roce 1923 zbořena. Na jejím místě byla postavena nová usedlost. ...Místní pamětník Josef Hrabica (narozen 1952) uvádí, že sušárna zde byla zhruba 100 let. Na jiném místě ji postavil Melichar Hrabica (narozen 1886). Byla ale daleko od domu a špatně se do ní chodilo v noci přikládat. Sourozenci Josef (narozen 1952) a Meliš (narozen 1954) Hrabicovi ji proto v roce 1963 rozebrali a kravským zápřahem přemístili blíž k domu na dnešní místo. Pouze spodní dubové trámy (podvaly) byly udělané nové, jinak byl použit původní materiál. Naposledy se zde sušily trnky v roce 1977. U posledního zatápění byl Josef Rak, Josef Hrabica a jeho maměnka Marie Hrabicová. Při sušení se zde po večerech scházeli sousedé ze širokého okolí, dlouho se povídalo a popíjelo. Nejprve se sušily trnky, pak jablka, hrušky nebo ořechy. Drobnější ovoce se sušilo celé. Na jeden podnos (lésu) se dávalo okolo 30 kg ovoce, najednou se proto mohlo sušit až 350 kg. Ovoce bylo třeba přebírat a otáčet. Délka sušení závisela na způsobu topení a na druhu ovoce. Trnky byly usušené za 2-3 dny. Nerozkrojené hrušky se sušily až 4 dny. K topení byly vhodné veliké kusy dřeva, které hořely celou noc. Způsob konstrukce sušárny ovlivňoval kvalitu sušení. Důležitý byl způsob odvodu dýmu. Sušárny s dřevěnou sušící komorou vykazovaly nejlepší výsledky, rychle se vyhřály a lépe odváděly páru. Důležitá byla pochopitelně kvalita ovoce a zkušenost sušiče. Sušené ovoce bylo na Valašsku významnou složkou obživy. Z Vlachovic se běžně vyváželo do všech koutů Moravy a do Rakouska. Dnes sušárna slouží jako skladiště..
