Vršatec

Oruslankw, Orozlankw, Orozlanky, Lebenstein, Wrssatec
Hrad z 13. století. V roce 1680 vypálen vojsky Imricha Thökölyho. Výbuchem střelného prachu zničena část jeho budov. Zbytek záměrně zbořen se svolením panovníka.
Vršatec
Pohled z vrcholku hradního bradla na torzo věže v horním hradě.
© Roman Řezáč 08/2005
Zřícenina hradu leží v jihozápadní části Vršatských bradel v Bielych Karpatoch, v části nazývané Vršatecké hradné bradlo, které přímo ční nad obcí Vršatecké Podhradie. Jediná škoda je, že pozůstatky zdí, které z hradu dosud stojí, nejsou od obce téměř viditelné a z vrcholku skály už takřka zmizely, jinak by to byl jistě vyjímečný pohled. Dobře vidět jsou však pozůstatky dlouhé budovy v dolním hradě a bašty od ubytovacího zařízení severozápadně od hradu, nacházejícího se na druhé straně kopce než je obec. Odtud však již hradní bradlo nepůsobí tak impozantně jako od jihu, ale pohled stojí za to. Jak už bylo naznačeno, hrad ve své konečné podobě zaujal jak vrcholek bradla, tzv.horní hrad, tak i poměrně širokou plošinu na jeho severozápadním úbočí, kde se rozprostíral tzv.dolní hrad, oproti hornímu byl o pár desítek metrů níž. Původně se jednalo o předhradí, které až v průběhu 16. a 17.století získalo modernější opevnění a stalo se plnohodnotnou částí hradu. Pozůstatky dolního hradu jsou poměrně čitelné, nejlépe se zachovala nepravidelná budova v severním rohu, dosud ve výšce prvního patra s několika otvory po oknech a k ní navazující pozůstatky protáhlé zaoblené bašty, chránící předpokládaný vstup do hradu. V západním rohu dolního hradu jsou dobře patrné zdi zalamované bašty a k ní přiléhající náznaky stavení. Mezi nimi jsou v obvodové hradbě náznaky ještě jedné, okrouhlé bašty, ze které však zůstaly jen malé útržky zdiva. Další stavení obdélného půdorysu stálo ve svahu pod horním hradem, který měl lichoběžníkový tvar s dominantní obytnou věží, ze které dnes již stojí postupně se rozpadající torzo. Věž byla viditelně částečně zasekaná do skály, v jejíž východním rohu jsou do ní vysekané dva pravidelné otvory, pod jedním je dosud zachovaná část arkýře. Pod věží je, podle vstupu jistě upravená, malá jeskyně, která byla určitě nějakým způsobem využitá. Vstup do…  číst dále
Roman Řezáč, 15.8. 2005
historie

Vznik hradu se předpokládá ve 13.století, jako strážný hrad cesty vedoucí na Moravu. V roce 1244 se s jistotou uvádí strážní věž. Ve 14.století byl v držení Matúša Čáka Trenčianského, od roku 1465 Jána Jiskry. V roce 1576 hrad získala rodina Vršatských. V roce 1680 byl hrad vypálený vojsky Imricha Thökölyho, znovu byl dobyt ještě v 18.století povstalci Františka Rákócziho II. V roce 1708 hrad získala císařské vojska a prý náhodným výbuchem střelného prachu byla zničena část budov. Zbytek pak byl záměrně bořen se svolením panovníka.

Roman Řezáč, 15.8. 2005

pověsti

Vršatec pověst

Postrachom okolia bol šarkan (= drak - pozn redakce pro české návštěvníky:-) hniezdiaci na Vršatci. Kráľ vyzval rytierov, aby ho zabili, nikomu sa však nedarilo. Až raz prišiel mladík, ktorý ho skántril. Panovník mu za to daroval celý chotár a na skalách si záchranca mohol postaviť hrad.

Bárta, V.; Bárta V. ml.: Hrady a zámky na Slovensku. Sprievodca, AB ART press, Banská Bystrica, ISBN 80-88817-18-8, 29.11. 2005

Komentáře

Slovensko, Trenčiansky,

Místa v okolí

 Pruské
 Lednické bradlo
 Bohunice
 zaniklý kostel
 Lednica
 Horovce
 Návojná
 Bolešov
 kaple sv. Anny
 Ilava
 Brumov
 Klobušice
 Borčice
 Lednické Rovne
 Brumov
 židovský hřbitov
 Ladce
 kostel sv. Vendelína
 Královec
 Dubnica nad Váhom
 Dubnica nad Váhom
 Štítná nad Vláří
 radnice
 Červený dům
 stará radnice
 mariánský sloup
 pranýř
 dům Štěpána Bílka
 Bratmannova vila
 fara a kaplanka
 Kľúčové
 Lipina
 kostel sv. Václava
 Čubův kopec
 Košeca
 Súča
 Drnovická vyhlídka
 památník Ploština
Základní informace místa
ID místa: 3382
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 15.8.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama