
Barokní pískovcová socha stojí v severní části Masarykova náměstí na vyvýšené čtvercové základně z pískovcových bloků. Socha je orientovaná jihovýchodním směrem do středu náměstí. Z této strany k ní vede krátké schodiště. Čtyřboký sokl je ve spodní části tvarovaný. Nahoře je ukončen profilovanou římsou. Na přední straně římsy sedí dvojice putti. Ten napravo drží v obou rukách klíč a vzhlíží ke světci. Putti nalevo přidržuje knihu, pravou rukou ukazuje na světce, hlavu má ale odvrácenou. Mezi nimi je oválná kartuše s chronogramem PIO EVOTO (III v srdci) EX LAPI / DE EXSTRVIFECERVNT / DVOE ECLESIASTICI FILII / KLOBVCENSES (možný překlad: se zbožnou modlitbou z kamene zhotovili dva kloboučtí církevní synové). Chronogram má dávat letopočet vzniku sochy (1747), důsledkem neodborných zásahů při opravách ale dává chybný rok 1733. Socha světce je v životní velikosti. Je umístěna na nízkém čtyřbokém podstavci a na oblacích. Světec je oděn… číst dále
Sochu dal na své náklady postavit Tobiáš Fusek (1710-1764), zdejší rodák a farář v Křižanovicích (1740-1764). Slavnostní posvěcení proběhlo 24. července 1747. Od roku 1958 je na seznamu kulturních památek. Od roku 1995 je součástí městské památkové zóny. Dle nápisu na zadní straně soklu byla socha obnovena roku 1997. Johánek z Pomuku, dnes známý jako svatý Jan Nepomucký, žil ve 2. polovině 14. století. V době své smrti byl generálním vikářem. Stal se obětí mocenského sporu mezi českým králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Světec zemřel v Praze 20. března 1393 během mučení, které král nařídil. Jeho tělo bylo svrženo z Karlova mostu do Vltavy, proto jsou dnes jeho sochy často k vidění na mostech. Kanonizován byl roku 1729. Je patronem Čech a Bavorska, kněží, mlynářů, lodníků a nemocných osob. Je ochráncem proti povodním, utonutí, suchu, moru a pomluvám.