Muzeum Št. Trochty
© Stoneater 08/2015
Francova Lhota je valašská obec, která leží na vedlejší silnici asi 11 km severovýchodně od Valašských Klobouk a 17 km jihovýchodně od Vsetína v údolí horního toku říčky Senice, podle nějž se táhne v délce asi 3 km. Nachází se při jižním okraji Chráněné krajinné oblasti Beskydy na úpatí Javorníků u slovenské hranice. Ves byla založena na přelomu 13. a 14. století podle lhotního systému, ale první písemná zmínka o ní pochází z roku 1500. Několikrát měnila svůj název podle majitelů, současný nese od roku 1549 podle majitele Tristrama France z Háje, od něhož ji v tom roce získal Adam z Lomnice na Brumově. Nyní zde žije přibližně 1 500 obyvatel.
Obec leží mimo železniční síť, projíždí jí autobusová linka Horní Lideč, nádraží-Valašská Senice, konečná. Prochází jí červená turistická značka z Pulčína do Střelné a vychází odtud modrá značka k rozhledně Čubův kopec a na hraniční vrch Makyta.
Z pozoruhodností se tu nachází kromě muzea kardinála Štěpána Trochty ještě pozdně barokní kostel sv. Štěpána Uherského a asi 400 let stará Kobzova lípa.
Ve Francově Lhotě byl 3. května 2015 zpřístupněn rodný dům kardinála Štěpána Trochty. V domě č. ...p. 55 bylo péčí římskokatolické farnosti otevřeno muzeum nejslavnějšího rodáka Francovy Lhoty. Štěpán Maria kardinál Trochta, SDB (1905-1974) byl český katolický biskup a řeholník, jeden ze zakladatelů české provincie salesiánů a v letech 1947-1974 biskup litoměřický. Za 2. světové války podporoval protinacistický odboj, za což byl zatčen a poté vězněn v koncentračních táborech. Po válce jej papež Pius XII. jmenoval biskupem litoměřickým. V letech 1948–1949 byl mluvčím katolické biskupské konference při jednání s komunistickou vládou. V letech 1950–1953 byl nejprve nezákonně internován, v roce 1954 po ročním pobytu ve vazební věznici odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 25 let a vězněn v nejtěžších komunistických žalářích. V roce 1960 byl sice propuštěn na amnestii, ale poté opět internován. Teprve v roce 1968 mohl začít znovu spravovat litoměřickou diecézi. V roce 1969 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Štěpán Trochta zemřel roku 1974 na mozkovou mrtvici, způsobenou psychickým terorem komunistického krajského církevního tajemníka. V jeho rodném domě lze na 12 grafických panelech nahlédnout do jeho života v duchu jeho hesla "Práce – oběť – láska". V zasklené vitríně jsou umístěna dvě solidea, biskupský znak, osobní korespondence se členy rodiny, některé jeho osobní věci, a unikátní originál Trochtova koncentráčnického čísla z Dachau. Ornát, ve kterém ve zdejším kostele celebroval, je spolu s většími kusy oděvů v chodbě v nové vitríně. V domě, který se nachází ve středu obce, vzniklo v jedné místnosti muzeum, dále v původní světnici, kde se zachovala kamna, vznikl prostor pro setkávání občanů. Zachována byla původní kuchyně a nově vzniklo sociální zařízení. Vystavené exponáty byly posbírány z archivů, od rodinných příslušníků, nebo dalších občanů, kteří doma uchovávali věci ze života kardinála Trochty. Slavnostní otevření muzea proběhlo za přítomnosti tehdejšího litoměřického biskupa Mons. Jana Baxanta, několika salesiánských kněží a tehdejšího předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka..
|
Přihlášení |
