Od roku 2015 je ve Francově Lhotě zřízeno muzeum kardinála Štěpána Trochty, nejvýznamnějšího zdejšího rodáka. Bylo otevřeno v jeho rodném domku č. p. 55 péčí zdejší římskokatolické farnosti a je přístupné po dohodě.
Francova Lhota je valašská obec, která leží na vedlejší silnici asi 11 km severovýchodně od Valašských Klobouk a 17 km jihovýchodně od Vsetína v údolí horního toku říčky Senice, podle nějž se táhne v délce asi 3 km. Nachází se při jižním okraji Chráněné krajinné oblasti Beskydy na úpatí Javorníků u slovenské hranice. Ves byla založena na přelomu 13. a 14. století podle lhotního systému, ale první písemná zmínka o ní pochází z roku 1500. Několikrát měnila svůj název podle majitelů, současný nese od roku 1549 podle majitele Tristrama France z Háje, od něhož ji v tom roce získal Adam z Lomnice na Brumově. Nyní zde žije přibližně 1 500 obyvatel. Obec leží mimo železniční síť, projíždí jí autobusová linka Horní Lideč, nádraží-Valašská Senice, konečná. Prochází jí červená turistická značka z Pulčína do Střelné a vychází odtud modrá značka k rozhledně Čubův kopec a na hraniční vrch Makyta. Z pozoruhodností se tu nachází kromě muzea kardinála Štěpána Trochty ještě pozdně barokní kostel sv. Štěpána Uherského a asi 400 let stará Kobzova lípa.
Jiří Špaček, 22.12. 2024
Ve Francově Lhotě byl 3. května 2015 zpřístupněn rodný dům kardinála Štěpána Trochty. V domě č. p. 55 bylo péčí římskokatolické farnosti otevřeno muzeum nejslavnějšího rodáka Francovy Lhoty. Štěpán Maria kardinál Trochta, SDB (1905-1974) byl český katolický biskup a řeholník, jeden ze zakladatelů české provincie salesiánů a v letech 1947-1974 biskup litoměřický. Za 2. světové války podporoval protinacistický odboj, za což byl zatčen a poté vězněn v koncentračních táborech. Po válce jej papež Pius XII. jmenoval biskupem litoměřickým. V letech 1948–1949 byl mluvčím katolické biskupské konference při jednání s komunistickou vládou. V letech 1950–1953 byl nejprve nezákonně internován, v roce 1954 po ročním pobytu ve vazební věznici odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 25 let a vězněn v nejtěžších komunistických žalářích. V roce 1960 byl sice propuštěn na amnestii, ale poté opět internován. Teprve v roce 1968 mohl začít…
číst dále
Jiří Špaček, 22.12. 2024