
Nepatrné pozůstatky známého skalního hradu využívajícího pro své umístění významnou přírodní památku – Pulčínské skály v katastru stejnojmenné obce na Vsetínsku. Místo samotné patří mezi nejkrásnější kouty jižního Valašska a je vyhledáváno řadou turistů i horolezců, kteří skály využívají jako cvičné stěny.
Skály s hradem vyčnívají vysoko nad tzv. Lomenskou soutěskou pojmenovanou po zaniklé osadě Lomná, jež v těchto místech stávala.
Na Pulčínské skály s hradem vede červená turistická značka z obce Pulčín nebo modrá z další významné přírodní památky, Čertových skal v Lidečku.
Jedná se o nejvyšší bod vlastního hřebene Pulčínských skal. Jádrem hradu se stal výrazný pískovcový skalní suk o rozměrech 18 x 15 m při základně a uměle upravenou horní plošinou takřka čtvercového půdorysu o délce stran kolem 7,5 m. Od plochy jakéhosi nádvoří hradu je horní plocha skály převýšená asi o 6 m. Z jihozápadní strany je ve skále přírodní, ale uměle upravená puklina, která umožňovala přístup na skalisko. Na ní navazují uměle vytesané schody takřka na vrcholové plošině. Jejich původ je ale nejasný. Mohou spadat i do mnohem mladší doby. Při jihozápadní straně plošiny se zachovaly otvory a drážky po zapuštění trámu blíže neurčené konstrukce. Po obvodě jihozápadního a severozápadního úpatí skaliska byl výzkumem odkryt základ obvodové zdi zalomené do pravého úhlu. Zeď je široká kolem 1,5 m a spojována nekvalitní písčitou maltou. Zeď snad mohla sloužit jako základ mohutné stavby na vrcholové plošině, která minimálně ze dvou stran celou hmotu skaliska pohltila. Vrcholová část této obytně strážné stavby byla snad již roubeného charakteru. Od severovýchodu na toto skalisko navazovala klesající plošina sloužící jako jakési nádvoří o rozměrech cca 20 x 15 m. To bylo od severu a východu uzavřeno dvěma menšími skalními bloky, které také nesou stopy po otvorech pro ukotvení trámové konstrukce, tzv. kapsy. I nádvoří snad bylo opevněno jednoduchým, patrně zděným hrazením. Stopy po nějaké formě srubové stavby se podařilo výzkumem zjistit i na opačné, jihozápadní straně od centrálního skaliska. Klesající plošina nádvoří je od okolního stoupajícího terénu (hřebenu) k vrcholu Hradisko oddělena přes 7 m hlubokým příkopem ještě dnes širokým kolem 12 m. Most přes příkop začínal v místě vyvýšeného skalního útvaru v pokračování hřebene k vrcholu Hradiska. Přístupová cesta dále tvořila oblouk a po východním svahu skalního hřebene sestupovala do údolí, kde se původně rozkládala stará osada Pulčín (Pulčiny), jež byla později opuštěna a znovu založena na kopci naproti hradu.
V polovině 15. století držel hrad obávaný loupeživý rytíř Miroslav z Cimburka. Hrad byl rozbořen za válek česko-uherských kolem r. 1470. Na konci 15. století byl již ve zříceninách a v r. 1517 se připomíná jako pustý. Zachovaly se z něho jen nepatrné zbytky.
Roku 1518 se hrad uvádí jako pustý..
Dle nejnovějších poznatků byl však hrad již v roce 1426 společně s Brumovem a Starým Světlovem zastaven císařem Zikmundem jeho manželce Barboře Celské. Archeologickým výzkumem konaným v roce 1987 se podařilo z prostoru pulčínského hradu získat jak nálezy pravěké (mladší stupeň kultury lužických popelnicových polí), tak i středověké artefakty. Z těch převládají nálezy spadající do první poloviny 15. století. Bylo však pár i takových, že jejich zařazení je třeba klást již na konec 13. století.