Turistické cíle v okolí obce Šternberk

nebo vyberte

Šternberk

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL)
Nalezeno celkem 288 záznamů, 1 / 24 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 arboretum
350.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Paseka
Soukromé arboretum v Pasece u Šternberka bylo otevřeno v roce 2008 ing. Radimem Slabým na místě bývalé skládky v lomu. Najdete zde skalky, jezírka, umělý kaňon a spoustu rostlin – skalničky, traviny, kaktusy, palmy, okrasné keře a spoustu dalších.
 arcibiskupská konzistoř
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Olomoucký kraj, Olomouc
Budova arcibiskupské konzistoře byla postavena na popud biskupa Karla Lichtenštejna a kardinála Bauera r. 1681. Přestavbou v neobarokním stylu prošla v l. 1908–09 (arch. Jaroslav Kovář st.). Ve dvoře zajímavá vozovna kočárů. Dnes v části budovy sídlí Maltézská pomoc o.p.s. Diecézní centrum Olomouc.
 Arcibiskupský kněžský seminář
279.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
V místech nynějšího semináře stával r. 1227 dominikánský klášter. R. 1790 seminář umístěn do bývalého dominikánského kláštera. Poč. 19. stol. zavedeno vyučování v českém jazyku. Roku 1950 uzavřen komunistickým režimem a zrušen. R. 1968 seminář obnoven a r. 1974 opět zrušen. Nové otevření r. 1990.
 Arcibiskupský palác
ostatní - , zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Olomouc
Palác stavěn od r.1516 do osmdesátých letech 16.st. V průběhu třicetileté vlky poškozen. Přestavba biskupského paláce trvala od roku 1665. Vnitřní dispozice upravovaná v letech 1837 – 1853. Úpravy provedeny i po požáru roku 1904.
 Arionova kašna
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Olomouc
Arionova kašna postavené náhradou za původní kašnu dítěte s delfínem, která stála v Olomouci. Je z maletínskeho pískovce, z dílny sochaře Ivana Theimera a bylo slavnostně uvedena do provozu 27. září 2002.
 Bělá
580.0 m. n.m.
Seibersdorf, zaniklá ves
ostatní - palác, dům, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Heroltovice
První zmínka o Bělé pochází z r. 1364, kdy se uvádí jako Zeyffersdorf. Po 2. světové válce bylo většinové německé obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno nově příchozími. V r. 1951 došlo k zániku obce jejím začleněním do vojenského újezdu Libavá. Dodnes se na místě zachovaly zbytky budov.
 Bílý kámen
643.0 m. n.m.
Vojenský újezd Libavá
příroda - vrch, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Město Libavá
Skalní vyhlídku vystupující z lesa Oderských vrchů, která je nejvyšším místem dávného lomu, obyvatelé okolních obcí navštěvovali a bělili vápnem, od čehož získala i svůj název. V současnosti se nachází na území Vojenského újezdu Libavá a je přístupná pouze 1. května v rámci akce Bílý kámen.
 Bores
zámek, zachovalý, příležitostně, Olomoucký kraj, Město Libavá
Nepřístupný zámek. Původní hájovna byla v baroku či až ve 2. polovině 19. stol. přestavěna na zámek. Budovu znehodnotila socialistická adaptace. Dnes zámek využívá armáda.
 botanická zahrada Výstaviště Flora Olomouc
215.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Olomouc
Botanická zahrada byla založena v 60. letech 20. stol. Zabírá část původních hradeb města, tzv. Korunní pevnůstku. Součástí zahrady je rozárium a velké alpinum. K zahradě patří skleníky, z nichž první byl postaven v l. 1927–1930. Později byly přistavěny další. R. 2006 prošla zahrada rekonstrukcí.
 boží muka
430.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Křivá
Hranolová omítnutá zděná boží muka byla od základů znovu postavena v roce 2018.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Bystrovany
Čtyřboká zděná boží muka, snad z 18. století, oživující rovinatou krajinu Hané jsou drobnou lidovou sakrální architekturou místního významu. Drobná sakrální stavba na tomto místě je prvně zaznačena na Indikační skice z první třetiny 19. století.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Příkazy
Zděná čtyřboká barokní boží muka z 18. století jsou prvně doložena v I. vojenském mapování – josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783. Od r. 1958 jsou spolu se smírčím křížem chráněna jako kulturní památka ČR.