© Luděk Vláčil 05/2024
Kostel je přibližně orientovaná jednolodní podélná stavba s krátkým, segmentově ukončeným presbytářem, ke kterému na jihu přiléhá čtyřboká sakristie. Loď má zaoblená východní nároží. Z hmoty západního průčelí vystupuje rizalit hranolové věže, jejíž jádro je pozůstatkem staršího kostela. Ve zdi vstupního průčelí bývala druhotně osazená heraldická deska s reliéfními erby Jana staršího Kobylky z Kobylího a jeho manželky Anny Ederové ze Štiavnice datovaná r. 1605, v současnosti (r. 2013) je sundaná.
Fasády kostela jsou členěny sdruženými pilastry a podstřešním římsovým vlysem, okna jsou s půlkruhovým záklenkem, dodatečně sníženým do segmentu.
Hlavní vstup do kostela vede křížově zaklenutým podvěžím, loď kostela má rovný strop, nesený vysokými deštěnými fabiony s oblými výsečemi, spočívá na přízedních pilířích. Presbytář má pruskou klenbu mezi pasy dosedajícími na přízední pilíře, ve východní zdi je oltářní výklenek, završený konchou. Sakristie je zaklenuta valeně s výsečemi.
Nejstarší dochovaná zmínka o obci Jiříkov pochází z roku 1264, kdy se zmiňuje jako léno olomouckých biskupů. Původní název byl Jiříkovice. ...Kostel sv. Michala byl postaven roku 1787 (projekt Jindřich Haucke ?) na místě staršího kostela z r. 1605, z něhož se zachovalo renesanční jádro věže (v průčelí kostela druhotně osazená deska s reliéf. znaky Jana st. Kobylky z Kobylího a jeho manželky, Anny Ederové ze Štiavnice, datovaná r. 1605). Blíže neznámo kdy; avšak určitě někdy před polovinou 19. století; byl kostel stavebně upravován – původně plochostropý chrám byl opatřen novým podhledem a byla upravena okna. Kostel časem značně zchátral. Roku 2009 jej koupil člen místní komunity, řezbář Jiří Halouzka, který mj. v obci založil také galerii řezbářských děl (mj. největší betlém na světě) – Pradědovu galerii. J. Halouzek plánuje kostel opravit a změnit jej na kulturní centrum, ve kterém by se pořádaly koncerty, výstavy, přednášky atp..
|
Přihlášení |
