Panna

Na severozápadě vstupovala na vrcholek hory a dvě přitesané skály patří patrně k první bráně. Odtud se cesta prudce otáčí do protisměru a pak na východ. Pod cestou jsou vidět v prudkém svahu zbytky valů. Vlastní hrad stával na skupině čedičových skal, kde je stále ještě patrné, že zde bylo několik budov. Bez archeologického průzkumu však nelze za současného stavu více zjistit. Ves Řepčice, připomínaná poprvé r. 1407, patřila spolu s dalšími obcemi třebušínské kotliny k býčkovické komendě řádu německých rytířů. Když byl majetek této komendy po r. 1409 zastavován, drželi Řepčice, kde snad byl dvorec, možná i tvrz, různí zástavní držitelé. Výbuch husitské revoluce zasáhl i do této končiny. Na jaře 1421 táhl třebušínskou kotlinou Jan Žižka a ovládl ji ze svého hradu Kalicha. Král Zikmund využil hrabivosti severního souseda tohoto území Zikmunda z Vartenberka a přislíbil mu za jeho služby do zástavy celý majetek bývalé býčkovické komendy. Vartenberk proto vytáhl, asi údolím Homolského potoka, aby se pokusil dobýt Kalich, který tehdy nebyl zřejmě ještě dostavěn. Jeho obléhání na podzim 1421 však bylo neúspěšné a Vartenberk musel ustoupit zpět. Zanechal však v třebušínské kotlině posádku, která byla umístěna na nově postaveném hradě nad vsí Řepčicemi. Hrad byl nazván v protikladu ke Kalichu symbolicky Panna (původně zřejmě Panna Maria). Je ovšem možné, že hrad dostal název podle klenotu erbu Vartenberků (kráčející lvice), jímž byla od r. 1346 panna na lodi s veslem. Hrad Panna byl stavěn patrně ve dvou etapách. Už když král Zikmund přislíbil Zikmundovi z Vartenberka do zástavy zboží býčkovické komendy, vzniklo patrně na podzim 1421, když táhl Vartenberk proti hradu Kalichu, na hoře nad Řepčicemi opevnění. To pak hájila Zikmundova posádka, a když musel Vartenberk z třebušínské kotliny ustoupit, zůstala jeho posádka zde a dostavěla tu hrad. Stalo se to ještě předtím, než král Zikmund vydal 27. listopadu 1422 Vartenberkovi slíbený zástavní list na veškerý majetek býčkovické komendy, v němž se jmenují kromě Býčkovic i hrady Panna a Kalich. Tato zástava však byla za dané situace iluzorní. Hrad Panna byl tehdy již zřejmě dostavěn, protože v létě 1422 oblehli husité zdejší vartenberskou posádku, která se však tehdy ještě ubránila. Podruhé přitáhli husité k Panně v létě 1423 a tehdy hrad dobyli. Po dobytí Panny propustili husité blíže neznámého Jana „křížovníka", snad člena řádu německých rytířů. Při tomto aktu byl přítomen Hašek Čelechovec z Královic, jenž byl asi prvním husitským hejtmanem na hradě. Dobytím Panny se zbavil Žižka velmi nebezpečného sevření svého hradu Kalicha ze západu, kde měl Vartenberk právě Pannu, a z východu, kde založil hrad Litýš. V držení husitů se udržela Panna i po Lipanech (1434) a její posádka byla spolu s Kalichem v opozici proti císaři Zikmundovi. Ten proto rozhodl, aby oba hrady, které se odmítly podrobit novému pořádku v zemi, byly dobyty mocí. Na jeho výzvu byla hned na počátku r. 1437 vypravena branná hotovost v čele s titulárním držitelem Panny a celého býčkovického panství Zikmundem z Vartenberka. Vojsko oblehlo Pannu nejpozději 15. ledna 1437, protože ten den vyzval Vartenberk z ležení pod Pannou královské hejtmany na Königsteinu v Sasku, aby vyslali k posílení Zikmundova vojska své ozbrojence. Obležení Panny však bylo nedokonalé, protože tamní husitský hejtman se vydal tajně na cestu pro pomoc do Hradce Králové, který rovněž neuznával vládu císaře Zikmunda. Hejtman, jehož jméno bohužel neznáme, musel jet do Hradce velkou oklikou, ale přesto byl nedaleko Prahy zajat. Po uvěznění v Praze byl donucen vydat hrad císaři. Když se posádka Panny na jeho výzvu vzdala, obléhatelé hrad zbořili. Tím končí krátké, jen patnáctileté dějiny tohoto zajímavého hradu..