Zaniklý zámeček v prostorách dnešního Výzkumného ústavu pro chov skotu. Byl součásti původního dvora, z něhož se dodnes zachovala jeho západní budova, která je zrekonstruovaná.
Existence zámku souvisí s přidružením vesnice Rapotín do velkolosinského panství po roce 1570. Dvůr, ještě bez zámku, vznikl za panování Jana ze Žerotína (Losinského) a poprvé se datuje k roku 1591. Vlastní zámeček pravděpodobně nechal postavit Janův vnuk Přemek, neboť po jeho smrti v roce 1673 je zámek již uveden v soupisu majetku jako součást dvora. Zámeček měl sloužit Přemkově manželce Alžbětě Juliáně z Oppersdorfu, a to především k odpočinku. Po její smrti se ze zámku stalo obydlí pro šafáře. Velké stavební zásahy nastaly až s příchodem Lichtenštejnů. K zámku byla na severu a na jihu přistavěna velká hospodářská křídla. Celý tento komplex uzavíral dvůr na západní straně. Vlastní zámek byla nevelká jednopatrová budova. V roce 1948 přešel dvůr se zámkem do vlastnictví státu, posléze zde vzniká Výzkumný ústav pro chov skotu. V souvislosti s výstavbou tohoto ústavu byl zámek v 70. letech 20 .stoleti zbořen a dnes je na jeho místě volná travnatá plocha. Severní zrekonstruovaná hospodářská budova je ale původní. Na její jižní straně jsou jasně viditelné stopy po přímém spojení se zámkem.
D. Dohňanský podle F. Musil: Neznámé zámky Moravy a Slezska, 13.2. 2020
