
Kostel je orientovanou trojlodní stavbou s obdélnou hlavní lodí a odsazeným presbytářem půlkruhového závěru. K severní a jižní stěně hlavní lodi přiléhají přízemní boční lodě, z nichž jižní je prodloužena k boční stěně presbytáře a v závěru ještě doplněna novodobou přístavbou, které vytvářejí menší otevřený dvorek. Z průčelí vystupuje čtyřboká věž. Fasáda kostela je členěné oběžným soklem. V horní části je fasáda zakončena fabionovou římsou u bočních lodí na průčelí a ploše presbytáře tvořící kordonovou římsu a ve vrcholu hlavní lodi zakončena korunní profilovanou římsou. Hlavní jednoosé průčelí je v ose prolomeno půlkruhovým vchodem. Po stranách jsou mělké niky se záklenky. Těleso vystupující věže je členěno kordonovou římsou. V horní části věže jsou usazeny kruhové ciferníky hodin, zasahujících do plochy profilace překladu. Věž je zakončena profilovanou korunní římsou, nesoucí stanovou střechu s makovicí… číst dále
Ves vzniklá snad ve 13. století je v písemných pramenech prvně doložena až roku 1331, kdy ji koupilo město Uherský Brod. Římskokatolický farní kostel byl postaven asi v 16. století. Během třicetileté války byl chrám poničen a farnost zanikla. Patrně ve druhé polovině 17. století byl kostel obnoven. Od roku 1666 Korytná náležela k nivnické farnosti. Podle dochovaných pramenů došlo po roce 1703 ke zvýšení kostela a strop byl nově zaklenutý. Stavba byla zřejmě také prodloužena. Současná trojlodní podoba vznikla až dostavbou dvou bočních lodí po polovině 18. století. Z té doby se dochoval téměř nedotčený mobiliář vysoké umělecké kvality. Na věž byly roku 1878 zavěšeny zvony od vídeňské firmy Ignáze a Petra Hiltzerových. Občané Korytné se dlouho marně snažili získat opět vlastního duchovního správce, což se podařilo až na počátku 20. století. Budovu fary vystavěl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště roku 1904. Dne 1.5.1904 zde zahájil svoji… číst dále