
Jihomoravská obec Korytná leží v etnografické oblasti Slovácko v malebné krajině Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v údolí vodního toku Korytnice. Dominantou obce je trojlodní římskokatolický farní kostel sv. Václava, jenž je i jednou ze dvou kulturních památek Korytné. Bohoslužby jsou slouženy v pondělí, středu, pátek večer a nedělní mše svatá je v 9,00 h. U kostela se nachází památník obětem 1. světové války a muzeum 2. světové války s militáriemi pocházejícími přímo z katastru obce.
Fasáda kostela je členěné oběžným soklem. V horní části je fasáda zakončena fabionovou římsou u bočních lodí na průčelí a ploše presbytáře tvořící kordonovou římsu a ve vrcholu hlavní lodi zakončena korunní profilovanou římsou. Hlavní jednoosé průčelí je v ose prolomeno půlkruhovým vchodem. Po stranách jsou mělké niky se záklenky. Těleso vystupující věže je členěno kordonovou římsou. V horní části věže jsou usazeny kruhové ciferníky hodin, zasahujících do plochy profilace překladu. Věž je zakončena profilovanou korunní římsou, nesoucí stanovou střechu s makovicí a křížem. Boční stěny hlavní lodi jsou členěny třemi okenními osami. Stavba je krytá sedlovou střechou v závěru zvalbenou a nad bočními loděmi s střechou pultovou. Interiér hlavní lodi je zaklenut dvěma poli valené klenby na lunetových výsečích mezi pasy, které dosedají na dvojice profilovaných pilířů s úseky předsazené profilované korunní římsy. Boční lodě jsou klenuty dvěma poli valené klenby na styčných lunetových výsečích se štukovým dekorem. Kněžiště je sklenuto konchou s jedním polem valené klenby se styčnými lunetami s vytaženými hřebínky. Ve věži jsou tři zvony..
Během třicetileté války byl chrám poničen a farnost zanikla. Patrně ve druhé polovině 17. století byl kostel obnoven. Od roku 1666 Korytná náležela k nivnické farnosti. Podle dochovaných pramenů došlo po roce 1703 ke zvýšení kostela a strop byl nově zaklenutý. Stavba byla zřejmě také prodloužena. Současná trojlodní podoba vznikla až dostavbou dvou bočních lodí po polovině 18. století. Z té doby se dochoval téměř nedotčený mobiliář vysoké umělecké kvality. Na věž byly roku 1878 zavěšeny zvony od vídeňské firmy Ignáze a Petra Hiltzerových. Občané Korytné se dlouho marně snažili získat opět vlastního duchovního správce, což se podařilo až na počátku 20. století. Budovu fary vystavěl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště roku 1904. Dne 1.5.1904 zde zahájil svoji činnost první duchovní správce farář P. Rudolf Vaněk, který zde působil až do své smrti v roku 1926. Kostel měl až do 30. let pouze jeden oltář zasvěcený sv. Josefovi v hlavní lodi. Poté byly zřízeny boční oltáře zasvěcené Nejsvětějšímu srdci Spasitelovu a Matce Boží. V roce 2015 byla opravena fasáda kostela a v roce 2021 byl kostel vymalován. V roce 2024 byla otevřela nově zrekonstruovaná fara, kterou slavnostně požehnat arcibiskup J. Nuzík, pozvání přijal také biskup A. Basler a další..