Turistické cíle v okolí obce Ivanovice na Hané

Zámek v renesančním slohu se prvně připomíná r. 1551. R. 1638 ho prodala Eliška Polyxena Dembinská z Dembině olomouckým jezuitům. Po zrušení řádu jej koupil r. 1783 za 111.008 zl. Raimund Manner. Přestavbami v 19. a 20. století ztratil zámek svou umělecko-historickou hodnotu, nyní škola.

Zděná omítnutá hranolová boží muka jsou drobnou lidovou stavbou asi z poloviny 18. století stojící na valeně podklenutém soklu. Prvně doložena na I. vojenském mapování-josefském.

Polkovická boží muka z roku 1637, druhotně usazená u místní základní školy.

Boží muka z konce 18. století při křižovatce silnic na Alojzov, Křenůvky, Prostějovičky a Krumsín. Pro kraj typický hranolový sloup s výklenky pro svaté obrázky a obětiny je zakončen stříškou z pálené krytiny, završený křížkem.

Boží muka byla postavena pravděpodobně koncem 18. století, což je období (2. pol. 18. stol. – 1. pol. 19. stol.) kdy ve zdejší oblasti vznikalo v barokním a klasicistním stylu mnoho těchto drobných církevních staveb, zpravidla velmi jednoduchých, s nikami, ve kterých byly vloženy obrázky svatých.

U hlavní silnice, na jižním okraji obce Uhřičice, ve směru na Kojetín, stojí barokní zděná boží muka z r. 1798. Ve spodní části stavby jsou v nikách vyobrazení sv. Floriána, Ježíšova křtu a ukřižování.

Barokní zděná boží muka byla postavena r. 1702. I když se jedná o typově charakteristickou barokní stavbu z počátku 18. století, svým ztvárněním je ojedinělá. Od r. 1958 je stavba památkově chráněna.

Zděná čtyřboká boží muka, která stojí v poli na rozcestí u hřbitova, pocházejí z poloviny 19. století. Obrázky svatých, které bývaly ve výklencích, se již nedochovaly. Na vrcholku stavby je ocelový dvouramenný kříž.

Barokní boží muka ze 3. čtvrtiny 18. století.

Pěkná a moderní boží muka se soškou sv. Ambrože, patrona včelařů, stojící v uličce za hřbitovem v Určicích.

Boží muka, jedna z mnoha drobných památek této oblasti. Snad z 2. pol. 18. stol. s malbou Nejsvětější trojice.

Barokní zámek nechal postavit Pavel Karel z Kleinburgu v l. 1707–9, později byl ještě několikrát přestavěn. V r. 1945 byl zámek rozkraden, využíván jako skladiště a chátral. Od r. 1992 je v majetku hraběte Richarda Belcrediho, který jej obnovil.