Turistické cíle v okolí obce Tábor

Nevysoká dřevěná rozhledna na Babí hoře (zvaná též Babina) na jižním okraji Tábora vznikla na jaře 2015. Vyhlídková plošina ve výši 6 m umožňuje výhled pouze severním směrem, jinak mu brání okolní vzrostlé stromy. Volně přístupno.

Tvrz z počátku 16. století, která roku 1820 přišla o své hrázděné patro, byla zcela zničena novostavbou v 90. letech 20. století.

Původně gotický hrad z poloviny 13.století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. v součastnosti slouží jako Muzeum keramiky.

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd. Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního města Prahy.

Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je nešetrně zakonzervován.

Goticko renesanční tvrz, Postavena Olbramy Brandlínskými ze Štěkře poč. 16. století, později renesančně přestavěna. V 18. st. náležela tvrz klášteru Zlatá Koruna. Přestavěna barokně, poslední úpravy v l. 1934 a 1958.

Gotická tvrz Doudlebských z Doudleb přestavěná v pol. 18. st. na čtyřkřídlý, jednopatrový barokní zámek s věžovitým rizalitem (upravený pozůstatek někdejší věže?) uprostřed jižního průčelí. Zadní trakt je dvoupatrový. Od r. 1954 domov seniorů.

Kovová rozhledna, 532,2 m n. m., 20 m vysoká. Stávala zde dřevěná třípatrová triangulační věž. Kovová rozhl. postavena r. 2001 Obecním úřadem Krátošice a firmou RadioMobil. Autoři S. Kotrča a P. Konopa. Má dvě vyhlídkové plošiny.

Lovecký zámeček nechal uprostřed bývalé obory postavit ve druhé polovině 18. stol. kníže Václav Paar. Koncem 18. stol. byl barokně upraven. Po 2. svět. válce se majitelem zámku staly státní lesy. Dnes je zámeček v majetku soukromé společnosti.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Zaniklá tvrz ze 14. století Beneše z Chotěmic, zmiňovaná i v dějinách Lovětína r. 1432, zanikla koncem 16. stol. a zůstal jen hospodářský dvůr. Jan Sádlo z Kladrubec prodal počátkem 16. stol tvrz, dvůr a ves Kateřině, kněžně Saské.