
Původně byl okolo kostela hřbitov (14. stol), jehož hroby se nacházely takřka ve stejné výšce jako je dnešní náměstí. Patrně tedy dna hrobů. První dochované zprávy a zmínky o farním kostele sv. Jiljí se dochovaly z roku 1376. Už tehdy měl kostel patrně stejný půdorys, jakou má ten dnešní. Ve věži byly osazeny tři zvony a zvonkohra na způsob loretánských zvonků. Kostel byl v průběhu času zničen dvěma obrovskými požáry. Prvním, v roce 1824 a druhým, datovaným v době okolo roku 1835. Nový chrám byl vystavěn až v letech 1843–1849 stavitelem Františkem Stárkem. Z původního zařízení kostela se dochovaly sochy sv. Terezie a sv. Bernarda (přibližně z r. 1700) a cínový svícen, 35 cm vysoký, z roku 1596. Ve druhé polovině dvacátého století byla na kostele opravena fasáda a na 33 m vysokou hranolovou kostelní věž byly osazeny nové hodiny s automatickým ovládáním zvonů. Hodiny darovali kostelu manželé Kaprálovi.
Pseudorománské zařízení chrámu pochází z druhé poloviny 19. století, boční oltáře z roku 1859 a kamenná křtitelnice z roku 1725.
Na blízké faře je umístěna prodejní výstava knih.