terénní vlna obvodového valu
© Jan P. Štěpánek 03/2007
Výšinné hradiště v poloze Obírka u vsi Loučky, severně od Lipníku nad Bečvou. Pravěké sídliště využilo ke svému vzniku táhlý hřeben na severním okraji jižního vyústění Moravské brány do rovin Hané a v podstatě ze všech stran je sídliště chráněno prudkými svahy a hlubokými stržemi. Vzhledem ke své poloze měli obyvatelé hradiště dokonalý přehled o pohybu v důležité oblasti Moravské brány. Samotná plocha sídliště, využívající dvojvrchol hřebene a mezilehlé sedlo, byla vymezena dodnes částečně znatelným valem.
Na hradiště nevede žádná značená trasa. Nejlepší přístup vede po lesní stezce od Lipnické myslivny.
Hradiště se nachází v severozápadním vyústění tzv. Moravské brány, na zalesněném hřebeni závěru Oderských vrchů, severně od Lipníku nad Bečvou. ...Katastrálně lokalita spadá pod obec Slavkov, okr. Olomouc, ale nejbližší je ves Loučka, okr. Přerov. Hradiště zabralo táhlou část hřebene se dvěma vrcholy, s podélnou západovýchodní osou. Západní vrchol dosahuje kóty 622 m.n.m, východní 610 m.n.m. Plocha v sedle mezi nimi pak v průměru 580 - 590 m.n.m. Ze tří stran je hradiště chránno přirozenými strmými svahy: na jižní straně do údolí Bečvy, na západě do hlubokého údolí potoka Trnávky, na severu do údolí potoka Srnkov. Přirozené převýšení táhlého hřebene nad zmíněnými vodotečemi je 100 až 200 výškových metrů. K východu pokračuje hřeben až ke kótě 584 m.n.m (Kopánky), kde svah prudce spadá k soutoku potoka Srnkov s říčkou Jezernici, jež se za stejnojmennou obcí vlévá do Bečvy. Obvod hradiště je vymezen setřelým, ale znatelným valem, který ohraničuje plochu cca 9 ha. Na severu a jihu se val projevuje pouze jako terénné hrana, nejlépe je viditelný jako 3 m vysoké těleso na východním okraji hradiště, kde se před ním rýsuje i mělký příkop. Na některých místech dokonce vstupuje na povrch kamenná skladba valu. Vstup do hradiště byl pravděpodobně veden od jihu, v sedle, kde se rýsuje přerušení valu. Zde ústí do areálu i starší nevyužívaná úvozová cesta, která mohla kopírovat zažitou tradici staré komunikace. V samotné ploše hradiska se nenalézá žádný význačnější terénné relikt, který by přibližoval jeho vnitřní zástavbu..
Výšinné pravěké hradiště z období popelnicových polí a pozdní doby laténské bylo identifikováno v roce 2004 pomocí nálezu několika kovových artefaktů. Profesionálně bylo hradiště zkoumáno v letech 2004 - 2007 ve spolupráci ÚAPP v Brně a MZM. ...Mezi cenné nálezy se řadí nálezy zlomků keramiky kultury popelnicových polí a řada bronzových artefaktů. Jmenovitě např. celý bronzový šálek typu Blatnica, srpy, dýka s jazykovitou rukojetí, litý terčík, a dvě hladké klenuté puklice. K vzácným nálezům se řadí dvojice válcovitých kladívek s tulejkou a hranolovitá kovadlinka. Z období laténského je třeba zmínit ozdobné spony, závěsek, zápony či nákrčník a dále soubor užitkových předmětů jako kosy, sekery, nože či dláta. Dle dosavadních nálezů je možné konstatovat, že osídlení hradiště probíhalo ve třech etapách: 1) v období lidu kultury lužických popelnicových polí, 2) v době laténské a 3) v době počátku stěhování národů. Samotné opevnění přesně datovat nelze, ale odhaduje se jeho vznik do období mladší a pozdní doby bronzové. Podobné výšinné hradiště se ve stejné době nacházelo přímo naproti Obírce v Týnu nad Bečvou v poloze současného hradu Helfštýna, či ještě kousek dál na Hostýně. V kontextu doby se mohlo jednat o důležitý strategický bod s vojensko - politickou i sociálně - kulturní funkcí. Ve vzájemné spolupráci mohlo hradisko Obírka spolu s hradiskem nad Týnem kontrolovat důležitou dálkovou obchodní trasu procházející Moravskou branou..
|
Přihlášení |
