Turistické cíle v okolí obce Benátky

Rozhledna 559 m n. m., vystavěna r. 1996 sdružením Andrlův chlum. Předcházely ji dvě dřevěné rozhledny: první (1905-1918; Okrašlovací spolek v Ústí n. Orl.) shořela r. 1918. Druhá (1943-1954; Klub českých turistů) zanikla v 60. letech minulého století.

Čtyřpatrový barokní špýchar byl postaven r. 1779 v rámci úprav okolí právě dokončeného rokokového zámku, a to v severní části areálu. V letech 2002-2003 byl rekonstruován a v jeho interiéru zpřístupněna expozice Muzea cyklistiky. Rozlehlé podkroví je využíváno pro společenské a kulturní akce.

Uměle vytesaná pískovcová jeskyňka, zdobena historickými nápisy a plastikou s motivem Narození Ježíše Krista. Autor a pravděpodobné stáří lidové modlitebny nejsou známy.

Bosenský pavilon postaven r. 1904. Zbudována zdobená okna ve stylu secese. Vchod do pavilonu vybaveny laťovými dvoukřídlovými dveřmi. Bohatě členěná fasáda ozdobená uměleckou štukaturou. Vandalové poničili barevné výplně stěn pavilonu. V pol. 80. let 20. stol. díky místním podnikům provedena nákladná rekonstrukce.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Červená věž je posledním pozůstatkem opevnění Nového (nebo také Horního) města z konce 15. století založeného Bohuslavem II. Kostkou z Postupic

Nevýrazné terénní pozůstatky po tvrzi vybudované po r. 1513 jako náhrada za zaniklé starší sídlo písařem Viléma Kostky z Postupic Urbanem. První zmínka je o ní r. 1543. R. 1547 byla ves připojena k brandýskému panství, tím tvrz ztratila charakter panského sídla a už r. 1558 je uváděna jako pustá.

Částečně dochované vodní tvrziště v zahradě domů č. p. 39, 40 a 41. R. 1226 se uvádí Svatoslav z Heřmanic, stížný list českého panstva do Kostnice podepisuje i Vilém z Heřmanic. Od r. 1460 je majitelem Bohuněk z Adršpachu, poté r. 1506 Jan Kostka z Postupic, r. 1513 se uvádí pouze tvrziště.

Kamenná věž ze 13.–14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.

Klasicistní jednopatrová budova děkanství z let 1783–1786. Budova náleží ke starší zástavbě. Obdélný půdorys o sedmi okenních osách. V průčelí trojosý rizalit. Nároží zdůrazňují pilastry. Klenby valené. Děkanství zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kamenné základy dřevěné kapličky, kterou postavil r. 1932 statkář Wenzel Demele (přezd. Neubauer) a jeho žena Theresia. Kaplička zanikla nejspíše již někdy v 60. let. 20. stol. díky nedostatku údržby a použitému materiálu. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.