© Alena Volná, 10/2003
Nejsvětější Trojice (také Svatá Trojice, Boží Trojice, trojjediný Bůh) je společné označení Boha v křesťanském dogmatu o třech osobách, které sdílejí jedno božství: Bůh Otec (Bůh, stvořitel světa), Bůh Syn (Ježíš Kristus, vykupitel světa) a Bůh Duch Svatý (posvětitel světa). Nejsvětější trojici symbolizuje trojhran (obvykle malovaný s vševidoucím okem uprostřed).
Ve Starém zákoně výslovná zmínka o Bohu jako o Trojici není. Tu nacházíme v Novém zákoně, v Matoušově evangeliu (28, 19–20) ve formulaci, přikazující křtění ve třech jménech (ne nutně osobách). Formulace zní: \"Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal\" (Ježíš Kristus).
Trojjedinost byla závazně definována roku 381 na prvním konstantinopolském koncilu.
Podle některých odborníků tento výrok takhle Ježíš nevyslovil, a posun významu k trojjičnosti je spíše odrazem pozdější reflexe, odpůrci poukazují na to, že představa trojice odporuje absolutnímu monoteismu. Odborníci se v názorech rozcházejí.
Kostel Nejsvětější TrojiceKromě typického prohnutí střešního krovu vykazuje jedinečné znaky Santiniho tvorby – především okno ve tvaru sférického trojúhelníku. Kostel spadá do farnosti svatého Prokopa, Žďár nad Sázavou I., a slouží se zde mše svaté při pohřbech a o slavnosti Nejsvětější Trojice..
|
Přihlášení |
