Kostel připomínán roku 1370. Stojí na návsi ve středu městyse. Roku 1845 ke kostelu přistavěna zvonice. Kostel jednolodní s tříbokým závěrem. Na severní straně přístavek sakristie. Hranolová věž zvonice završena lucernou s jehlanem. Kolem kostela hřbitov. Celý areál od r. 1970 památkově chráněn.
Hlavní obrázek místa
Kostel sv. Jakuba Staršího v Ostrově nad Oslavou
© Pavel Vítek 05/2018
Městys Ostrov nad Oslavou leží 10 km jižně od Žďáru nad Sázavou. Obcí prochází silnice č. 37, vedoucí z Pardubic přes Žďár nad Sázavou do Velké Bíteše. Nedaleko obce vede železniční trať č. 250 Havlíčkův – Brno a je zde nádraží Ostrov nad Oslavou. Obec má autobusy spojení nejen s místy, která leží nedaleko, se Žďárem nad Sázavou nebo Velkou Bíteší, ale i se vzdálenějšími, jako s Hradcem Králové, Třebíčí nebo Znojmem. Kostel sv. Jakuba Staršího najdeme na návsi v centru.
Pavel Vítek, 19.9. 2018
popis

Kostel je jednolodní s tříbokým závěrem. Boční fasáda je hladká s představenou obdélnou předsíní se segmentově zaklenutým vchodem. Předsíň zastřešena sedlovou střechou. Na severní straně kněžiště je umístěn přístavek sakristie s pravoúhlým vchodem. Nad vchodem obdélné okénko s pilkovou mříží. Kostelní loď je na severní straně o třech okenních osách, okna půlkruhově zaklenuta. Hlavní průčelí s pravoúhlým vchodem, nad ním jedna slepá okenní osa. Štít pod podstřešní římsou nese obloučkový vlys. Podstřešní profilovaná římsa nese sedlovou střechu, nad kněžištěm zvalbenou. Loď zaklenuta valenou klenbou, patky klenby dopadají na římsu. Západní část lodě zabírá hudební kruchta, otevřená do lodi třemi segmentovými oblouky na sloupech, krajní oblouky plné s probranou nikou. Zábradlí kruchty kuželovité. Okna obdélná, uzavřená polokruhem s barevným sklem. V klenbě kruhové medailony, v jihovýchodním rohu fragment nečitelné fresky. Hranolová věž…  číst dále

Pavel Vítek – zdroj: http://www.pamatkovykatalog.cz, 19.9. 2018

historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356. Její status městyse z r. 1922 byl obnoven r. 2006. Kostel je připomínán již roku 1370, kdy byl pod patronátem kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Areál kostela se nachází na mírně vyvýšené poloze na návsi, ve středu stávající zástavby. V letech 1672 a 1872 proběhly úpravy kostela. Roku 1845 byla ke kostelu přistavěna zvonice, která pak v 50. letech 20. století byla zvýšena o nástavbu s hodinami. Seskupení kostela s volně stojící zvonicí v areálu hřbitova obehnaného ohradní zdí je dispozičně zajímavé a tvoří významnou dominantu městyse.

Pavel Vítek – zdroj: http://www.pamatkovykatalog.cz, 19.9. 2018

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR), Ostrov nad Oslavou

Místa v okolí

 železniční viadukt
 socha kavky
 kaplička
 železniční viadukt
 boží muka
 Mrázkova louka
 železniční viadukt
 Zahradiště
 fara
 kaple sv. Rocha
 kostel sv. Václava
 Nové Veselí
 boží muka
 Radešín
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Vavřince
 Bohdalov
 kaple sv. Barbory
 Žďár nad Sázavou
 železniční viadukt
 kašna Píseň hor
 Bobrová
 kostel sv. Kunhuty
 evangelický kostel
 radnice
 kamenný most
 kamenný most
 Žďár nad Sázavou
 kaple sv. Markéty
 dolní hřbitov
 Najdek
 Rudolec
 Černá
 kaple sv. Anny
 Rosička
 Mostiště
 kostel sv. Marka
 boží muka
 Moravec
 Šiklův mlýn
 Stránecká Zhoř
 Lhotka u Mirošova
 kostel sv. Václava
 rybník Sykovec
 kaple sv. Barbory
 Křižanov
 Blažkov
 kostel sv. Václava
 mariánský sloup
 kostnice
 Velké Meziříčí
 boží muka
 Medlovský rybník
 židovský hřbitov
 radnice
 Obecník
 Stará synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Nová synagoga
 Malá synagoga
 katovna
 kostnice
 Strážek
 Skalský dvůr
 Ronov
 kostel sv. Mikuláše
 Rohy
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Ostrov nad Oslavou
Obyčtov 47
591 01 Žďár nad Sázavou
Tel: 566 678 169
http://www.ostrovno.cz
ostrovnadoslavou@dieceze.cz
Základní informace místa
ID místa: 14000
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 19.9.2018
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama