kostel Navštívení Panny Marie

Obdélná loď se zkosenými rohy představuje želví tělo, nárožní čtvercové kaple nohy, mělký presbytář se seříznutými východními rohy krk a přestavěná polygonální sakristie s hrotem v ose hlavu; západní vstupní předsíň byla myšlena jako ohon želvy. Na místě snesené sakristie byla roku 1798 zbudována předimenzovaná hranolová věž, korigovaná pak příznivě v roce 1888 architektem Alešem Linsbauerem. Po požáru roku 1907 obdržela však věžní střecha dnešní cizorodou podobu. Úpravy v letech 1829 a 1846 se navíc nepříznivě dotkly nárožních kaplí. Symbolická osnova kostela, postaveného v letech 1730 – 1734 a svěceného o dva roky později, dále štuková zrcadla na klenbě presbytáře a lodi spolu s oběžnou tribunou v lodi svědčí pro autorství Jana Santiniho ve smyslu dodatečné realizace jeho staršího projektu, zejména když Obyčtov k panství žďárského cisterciáckého kláštera. Architektonickou výpravou kleneb je zdejší kostel spojen s netínskou svatyní a Santiniho klenbami v konírnách a nad schodištěm prelatury žďárského kláštera. Tamní kaple sv. Barbory v sousedství farního kostela sv. Prokopa má obdobně řešenou emporu jako kostel v Obyčtově. V roce 1784 byla do chrámu přemíštěna původní kazatelna z poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru s reliéfy od sochaře Řehoře Thényho, jehož ruku prozrazuje také postava jednoho s cherubínů na hlavním oltáři. Kostel je výjimečným dokladem architektonického zoomorfismu a symbolického přístupu v barokní architektuře jako takové..

Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé..