klášterní zájezdní hostinec

Výrazně znatelná podoba kompozice hostince a zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, který podle Santiniho projektu stavěl v letech 1721-1723 František Maxmilián Kaňka. Podle katastrální skici měl původní hostinec dvoukřídlou hospodářskou budovu s klenutými chlévy příčně pod dvorem, vozovou kolnu, západní budovu a stodolu s chlévy na jižní hranici dvora. Na hlavní budovu pak navazovala středová stavba na pilířích se sedlovou střechou. Dvůr byl obehnán ohradní zdí. Hostinec poničil roku 1819 požár. Roku 1938 byly při adaptaci zničeny historické plastické nárožní rustiky fasády. V době socialistického zemědělství byly provedeny různé praktické přístavby ve dvoře. Původní hospodářské budovy byly zničeny poté, co z nich byly kvůli zamýšlené rekonstrukci v 80. letech 20. století sňaty střechy; rekonstrukce poté nebyla z finančních důvodů ani zahájena a stavby zchátraly..

Právě ve Žďáru nad Sázavou a v jeho okolí dosáhla Santiniho činnost největší rozmanitosti. První písemné zmínky o stavbě pocházejí z pozemkových knih v roce 1771. V té době měla stavba dvoukřídlou hospodářskou budovu s klenutými chlévy, vozovou kolnu, západní budovu a stodolu s chlévy na jižní straně. Celý dvůr byl obehnán zdí. Konečnou podobu získal hostinec teprve po roce 1810, kdy byl stavebně upraven stavitelem z nedalekého Nového Veselí, Václavem Friebem (info Jaroslav Sadílek). Ten náležel k dosud nedoceněným architektům své doby, což dokazuje mimo jiné také fakt, že jej Dietrichštejnové stahují na svoji rezidenci v Mikulově, kde se také podílí na řadě dalších staveb. V roce 1819 hostinec postihl požár, který zničil celou střechu. Při přestavbě a rekonstrukci v roce 1938 bylo zničeno historické plastické nárožní rustiky fasády. Ve 30. letech 20. století dostala stavba novou střechu. V době socialistického zemědělství bylo ve dvoře vybudováno několik přístaveb a zároveň úplně zničeny původní zemědělsko - hospodářské budovy poté, co z nich byly kvůli zamýšlené rekonstrukci sňaty v 80. l. 20. stol. střechy; k rekonstrukci nikdy nedošlo a budovy bez střech byly ponechány chátrání. Od r. 1958 patří hostinec vč. hospodářských budov (chlév, stáje, kůlna) i s ohradní zdí a branami mezi chráněné památky ČR..