© Prudký Martin, 02/2011
Hradiště zaujímalo ostroh náhorní planiny, ohraničené z jihozápadu příkrým údolím Deberského potoka a na východě planinou u Evaně. Na severu má svah podobu teras. Ostrožna je plochá, v nadmořské výšce 290 m a převyšuje hladinu potoka o 80 až 90 m. Opevnění je dnes zachováno především v podobě valu ohraničujícím severní okraj, které na východě pokračuje obloukem přepažujícím přístupovou stranu. Na jižní straně pak val končí a jeho celková délka je 520 m, přičemž ohrazuje plochu 6,75 ha. Na východní straně dosahuje opevnění výšky 1 až 3 m a v patě je široké až 12 metrů. Jeho základ byl tvořen zhutněnou zeminou, na níž byl uložen násep ze sprašové hlíny zpevněný dřevěnou konstrukcí. Korunu náspu tvořila palisáda, zesílená zespoda naskládanými kameny.
Hradiště nedaleko Stradonic, místo zvané Na Šancích, Na Valech nebo také Na Hradbách, je původně opevněná lokalita z doby halštatské, osídlená snad také v mladší době bronzové. Podle výzkumu, prováděného v letech 1975–78 Z. Smržem, bylo hradiště u Stradonic spíše refugiem, tedy místem dočasně opevněným. Bylo osídleno od doby halštatské do časně laténského období. Lidé zde žili i dříve, což dokazují sporé nálezy ze středního paleolitu (300 tis. let až 40 tis. let př. n. l.), neolitu (5500–4500 let př. n. l.), doby římské a raného středověku. Zajímavé je, že zdejší místo zkoumali i nestoři české archeologie Ludvík Šnajdr (1891) a také Josef Ladislav Píč (1909).
|
Přihlášení |
