
Ves Radonice na pravém břehu Ohře je prvně doložena r. 1145 jako majetek strahovského kláštera premonstrátů, nyní je místní částí městyse Peruc. Je dostupná po silnici III. třídy, která odbočuje ze silnice II/239 ve Slavětíně k severu. Radonice nad Ohří mají také železniční zastávku na trati 114 (Lovosice-Postoloprty), která je vzdálena 1 km jižně od vlastní vsi. Vsi dominuje novogotický kostel Povýšení sv. Kříže s vysokou věží.
1782 z iniciativy tehdejšího faráře Karla Chládka. Je to patrová budova zámeckého typu s mansardovou střechou. Na výstupku nad římsou jsou umístěny chátrající sochy dvou premonstrátských světců, sv. Augustina a zakladatele řádu sv. Norberta. V r. 1880 byl mezi ně doplněn kamenný kříž. S budovou fary sousedí barokní brána do farního dvora s hospodářskými budovami. V letech 1843-1847 působil v Radonicích jako kaplan Boleslav Jablonský, vlastním jménem Karel Eugen Tupý, ve své době proslulý jako vlastenecký básník. Budoucí řeholník se narodil 14.1.1813 v Kardašově Řečici, po studiích na gymnáziu v Jindřichově Hradci a na pražské filozofii vstoupil do strahovské kanonie premonstrátů. Z Radonic odešel do kláštera nedaleko polského Krakova, jehož se stal proboštem a kde byl po smrti 27.2.1881 také pohřben. Později byly jeho ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze. Jablonského básnické dílo je dnes prakticky zapomenuto, obsahuje především milostnou a vlasteneckou lyriku. Od r. 1886 je na budově radonické fary umístěna jeho pamětní deska. Poslední farář žil na zdejší faře do r. 1962, pak do Radonic začal dojíždět farář z Peruce. Exteriér budovy, kterou premonstráti dlouhodobě nevyužívali, byl naposled opraven v letech 1990-1993. Od r. 2015 je objekt nabízen k prodeji.