Klímův mlýn

století.

K jejich prvnímu setkání mělo údajně dojít na nedaleké Peruci, kde jí Oldřich zastihl, jak pere prádlo. Název obce má hned několik vysvětlení, prvním je už zmíněný Křesina či přemyslovský vojevůdce Křesa, kdy by měl název být dle jeho jména, někde se však dočteme i o křesavých kamíncích v řece Ohři, které také mohly tuto malou obec pojmenovat. Za dobu své existence měla obec několik majitelů a pánů. V letech 1415–1564 patřila obec k majetku Zajíců z Hazmburku, dále Lobkowiczů ze Zbiroha či Zikmunda Bathoryho a postupně ostatních držitelů panství Libochovice..

Tento dřevěný mlýn stával na voru ve vodě a lopatkové kolo otáčel vodní proud pomocí ozubeného kola, umístěného na hřídeli, a pomocí vřetene se otáčel pak žernov, kam se otvorem ve středu kamene nasypávalo obilí. Mlýn jako všude jinde náležel s celou řekou k panskému dvoru. První zmínka o křesínském mlýně stojí v listině nalezené v křesínském kostele, datované rokem 1362. V těchto dobách, za Jana ze Šebína, byli poddaní nuceni na mlýnský břeh dovážet kámen a dříví, aby voda netrhala břehy. Roku 1517 byl postaven za Jana Zajíce z Hazmburka nový mlýn se splavem na pravém břehu Ohře nedaleko nad Křesínem, tentokráte z kamene. Základy tvořily velké pískovcové kvádry, ostatní bylo postaveno z opuky. Ve zbytcích základů, které bylo možno spatřit při nízké vodě, byl nalezen roku 1904 kvádr, na němž byl vyryt letopočet 1517 a uprostřed mlynářský a sekernický znak. Pískovcový kvádr byl tehdy uschován. Již v starších dobách náležel ke křesínskému klepáči i přívoz pod mlýnem. Roku 1556 je křesínský mlýn uveden v dědictví Jiříka Zajíce z Hazmburka zároveň s mlýnem poplzským a ostatním zbožím. Když po třicetileté válce došlo k novému osazováni zpustošených vesnic, dala vrchnost postavit v Křesíně nový mlýn se čtyřmi koly, a to na levém křesínském břehu, tedy v místech dnešního mlýna, a zároveň byl postaven nový jez..