
Kopie pískovcové sochy je umístěna u mostu na levém břehu Labe na ploše snížené proti vozovce. Podstavec s volutovými křídly, konkávně prohnutý, s reliéfem svržení sv. Jana Nepomuckého z mostu. Socha sv. Jana Nepomuckého představuje světce klečícího na oblaku a s rozpaženýma rukama. Sv. Jan je v mírně nadživotní velikosti, jeho tělo je šroubovitě stočené a andílek po jeho boku přidržuje velkou kartuši se staroboleslavským paládiem. V ruce drží jazyk, symbol pravdomluvnosti, a biret má položený u nohou. Na bohatě zdobeném podstavci, který byl po restaurování vrácen na své původní místo, je reliéf svržení světce z pražského mostu do Vltavy. Po jeho pravém boku andílek držící kartuši s Madonou. Originál sochy je památkově chráněn od roku 1958.
Socha sv. Jana Nepomuckého je připisována poděbradskému sochaři Josefu Bergmannovi, doklady o tom však chybí. V roce 1761 ji objednal poděbradský měšťan Jan Sichrovský u příležitosti 25. výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého. Na stejném místě socha stála až do roku 1961, kdy už byla v havarijním stavu. Na havarijním stavu sochy se jednak podepsal čas a jednak vandalové. Město nechalo zhotovit kopii z původního originálu a původní socha byla restaurována. Originál sochy je umístěn na městském úřadě. Z původní sochy je zhotovena kopie a ta je umístěna u mostu. Původní historickou sochu restauroval sochař Jan Kracík a je autorem i její kopie. Původní socha je kvalitní barokní sochařské dílo.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.