Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.
Hlavní obrázek místa
Zbytky obytné věže - donjonu s mladšími přístavky
© Filip Matoušek 02/2003
Krásná zřícenina hradu založeného ve třicátých letech 15. století, asi 3.5 km jihozápadně od Klášterce nad Ohří. Na hrad se můžete vydat po červené turistické značce z Perštejna či z druhé strany podle Ohře z Klášterce, pro automobilisty je nejlepší odbočit z hlavní silnice č. 13 na Kláštereckou Jeseň a zaparkovat u polní cesty k opuštěnému hospodářskému dvoru Šumná. Od něj již jen stačí vystoupat na vrchol kopce, zabloudit myslím nemůžete :-)
Filip Matoušek, 28.5. 2002
popis

První fázi hradu tvořil jednodílný lichoběžný areál chráněný obvodovou hradbou se třemi hranolovými dovnitř otevřenými baštami a zajímavě zataženou branou se stěžejkovým padacím mostem. Na nejvyšším místě v severozápadní části stávala mohutná obytná věž – donjon, se třemi úzkými temnými komorami ve dvou spodních podlažích a plochostropými patry. Tato věž byla za pánů z Fictumu doplněna třemi přístavky, které značně zvýšily její obytnou plochu, a zároveň její funkci doplnil i nový trojprostorový palác, postavený ve východní části nádvoří. Při obvodové hradbě na protější straně byla postavena podélná hospodářská budova a opevnění hradu doplnila pravděpodobně pouze hradba vysunutá podél přístupové cesty se dvěma zřejmě kulisovými branami. Velmi typický výběr místa hradu na vysokém izolovaném vrchu dobře ilustruje zkušenosti s rozvojem dělostřelectva za husitských válek a i v jeho opevnění se již objevují pokusy o zajištění…  číst dále

© T. Durdík (Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, LIBRI 1999), 6.2. 2006

historie

Mohutný hrad s původním jménem Nový Šumburk byl založen Vilémem ze Šumburka někdy ve 30. letech 15. století (první písemná zmínka pochází z roku 1435) a nazván podle původního rodového sídla v dnešním Německu. Roku 1449 koupil hrad Vilém z Illburka a od něj jej zanedlouho získali Fictumové. Právě oni provedli na počátku 16. století rozsáhlou přestavbu již nevyhovujícího a nepohodlného hradu. Někdy kolem roku 1550 byl téměř celý hrad zničen požárem a zřejmě již nebyl jako sídlo majitelů panství nikdy obnoven. Jako pustý je poprvé popisován na počátku 17. století.

© T. Durdík (Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, LIBRI 1999), 6.2. 2006

Půdorys místa


© D.Menclová
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Chomutov  (CV), Klášterec nad Ohří

Místa v okolí

 Šumburk
 Lázně Evženie
 radnice
 Klejnštejn
 stará porcelánka
 špýchar
 železniční most
 Egerberk
 Perštejn
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Terezie
 Úhošť
 Nebesa
 Maleš
 Himlštejn
 smírčí kříže
 kostel sv. Havla
 křížová cesta
 Ptačí domky
 městské opevnění
 Kadaň
 dům č. p. 7
 Šlikovský dům
 radnice
 kostel sv. Anny
 dům č. p. 78
 děkanství
 Katova ulička
 stará synagoga
 socha sv. Vojtěcha
 katovna
 Bystřický můstek
 železárna
 Hauenštejn
 kostel sv. Vavřince
 vápenka
 Hasištejn
 Rokle
 Vintířov
 Vintířov
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Václava
 Květnová
 Radonice
 Klínovec
 Květnová
 Velichov
 Ahníkov
 radnice
 Vilémov
 kostel sv. Kryštofa
 hřbitovní kaple
 kostel sv. Mikuláše
 sloup s Pietou
 lesní hřbitov
 Rudá věž smrti
 Doupovská dráha
 Mašťov
 Radošov
 Skřivánčí vrch
 Pětipsy
 maloměstské domy
 kostel sv. Barbory
 sousoší Kalvarie
 kostel Všech svatých
 kostel sv. Martina
 dům čp. 309
 Mořičov
 Lázně Kyselka
 Bučina
 radnice
 mariánský sloup
 Ostrov
 kostel sv. Vavřince
 hradiště u Černovic
 kostel sv. Štěpána
 Skalky skřítků
 kamenný kříž
 Brody
Základní informace místa
ID místa: 1090
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 16.4.2002
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama