
Jedná se o podsklepený dvoupodlažní objekt, který je směrem do ulice podepřen opěráky. Vstupní místnost (částečně porušená nejspíše pozdější příčkou) je klenuta čtyřmi poli křížové hřebínkové klenby, která je svedena na masivní kamenný střední sloup s jednoduchou hlavicí. Zaklenuty jsou i další přízemní místnosti, patro, do kterého se vstupuje úzkým valeně klenutým schodištěm, je plochostropé. Architektura domu odkazuje na ještě renesanční dispoziční zásady, které však byly modifikovány nějakým nejspíše místním stavitelem. Zejména vstupní prostor, který má charakter mázhauzu, je zajímavý a v místním kontextu i velmi neobvyklý a vzácný. Celá budova je pak vcelku intaktně zachovalá, negativní zásahy postihly zejména průčelí (vestavěno nové schodiště) a vstupní prostory, které byly předěleny druhotnými příčkami. Přestože je stav domu havarijní, záchrana ještě možná je. Dům však není kulturní památkou a vlastník nemá prostředky na jeho opravu, proto… číst dále
Budova bývalé rychty je prakticky neznámou stavbou a její dějiny nejsou nijak zpracovány. Dnešní obec Věžnice vznikla spojením původních tří obcí (Horní, Prostřední a Dolní Věžnice), přičemž Dolní Věžnice byla osídlena německými kolonisty z Bavorska v době těžby stříbrné rudy na Vysočině. Zástavba této části obce má odlišný styl než "česká" náves Horní Věžnice a nachází se tu několik zajímavých staveb – jednou z nich je právě rychta. Jak zjistil Ing. Petr Gryc (NPÚ Telč), budova na počátku 20. století sloužila jako české hospoda a divadlo. Po II. světové válce byl statek konfiskován a jeho někdejší majitel zatčen, dům pak obývala jeho manželka s dětmi. Později objekt sloužil potřebám JZD, zdravotnímu středisku, prodejně potravin, jako příležitostný kulturní sál, hospoda či klubovna SSM. Od konce 90. let je dům prázdný a velmi rychle chátrá.