Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu o výšce 4,88 m označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné.
Hlavní obrázek místa
hraničník označující průběh hranice Čech a Moravy
© Milan Caha 05/2008
Tento hraničník leží nejdále od centra města, při dnešní silnici z Bedřichova na Heroltice. Ostatní 3 hraničníky najdeme na souřadnicích N 49°24.610 E 015°35.667 (Polenská ulice), N 49°25.390 E 015°35.890 (Pávovská ulice), N 49° 24' 48.88" E 15° 35' 28.35" (Královský vršek).
23.5. 2010
historie

Barokní hraničník ve tvaru komolého jehlanu, vytesaný z hrubozrnné žuly, o výšce 4,88 m, označuje hranici mezi Čechami a Moravou, jak byla stanovena Marií Terezií roku 1750. Na území Jihlavy jsou celkově čtyři. Vytvořil je známý sochař Viktor Václav Morávek z Polné (1715 až 1779). Motivem jejich vztyčení byla snaha po řešení vleklého sporu o průběhu česko-moravské zemské hranice v oblasti Jihlavy. Na příslušné straně jej zdobí znaky obou zemí (lev a orlice), na jednotlivých stranách podstavce lze najít latinské nápisy: „Hranice mezi Čechami a Moravou“, „Postaveno roku 1750“, „Tímto rozhodnutím určili v r. 1750 hranici mezi Čechami a Moravou“, „Za Marie Terezie mající vládu v království Českém“. Na vrcholu jehlanu bývala ještě kamenná koule, ta se však na žádném z hraničníků nedochovala.

Milan Caha (zdroj: Kuča Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 5. (H -Kole), Libri, Praha 1997 a www.visitjihlava.eu), 23.5. 2010

Vysočina,  Jihlava  (JI), Jihlava

Místa v okolí

 hraniční kámen
 Henčov
 Helenín
 rozhledna Rudný
 Zámeček
 boží muka
 železniční most
 židovský hřbitov
 Legiodům
 ZOO Jihlava
 historické podzemí
 kaple Olivetské hory
 radnice
 Staré Hory
 dům čp. 55
 Muzeum Vysočiny
 Neptunova kašna
 děkanství
 morový sloup
 kaple sv. Václava
 Bavorův dům
 kašna Amfitrité
 synagoga
 pivovar
 boží muka
 židovský hřbitov
 Plandry
 Jeclov
 Rytířsko
 kaple svaté Rodiny
 Rantířov
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 židovský hřbitov
 synagoga
 Puklice
 Jamné
 boží muka
 Štoky
 Tržní panák
 Luka nad Jihlavou
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 Polná
 Příseka
 Panský pivovar
 Klešter
 Dolní brána
 dům U Rytířů
 Měšťanský pivovar
 židovský hřbitov
 synagoga
 děkanství
 Hastrmanka
 Židovské město
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 kaple sv. Jakuba
 židovský hřbitov
 Větrný Jeníkov
 rychta (dům čp. 73)
 Kostelec
 kostel sv. Kunhuty
 Most sv. Lutriána
 Kostelec u Jihlavy
 Mirošov
 kostel sv. Josefa
 návesní kaple
 Skřivánek
 boží muka
 boží muka
 křížový kámen
 boží muka
 Smilov
 Úsobí
 Přímělkov
 Rokštejn
 pamětní kámen
 Přímělkov
 zvonička
 fara
 kostel sv. Václava
 kaple
 Kamenice
 kovárna
 boží muka
 Brtnice
 sloup se sochou Madony
 Dolní most
 židovské ghetto
 sýpka a panský dvůr
 fara
 Valdštejnský dům
 kamenný most
 radnice
 Hoffmannův dům
 poutní kaple sv. Anny
 kamenné mosty
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 studánka Panny Marie
 Herálec
 boží muka
 boží muka
 zámecká sýpka
 boží muka
 Třešť
 boží muka
 kostel sv. Martina
 Bransouze
 dům J. A. Schumpetera
 synagoga
 kostnice
 Věž
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 9155
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.5.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama