
Město Proseč (katastrálně Proseč u Skutče) se nachází na Českomoravské vrchovině asi 15 km severozápadně od Poličky a 20 km jihozápadně od Litomyšle. Křižují se tu silnice II/359 (Litomyšl-Zderaz) a II/357 (Choceň-Bystřice nad Pernštejnem). Proseč vznikla v druhé polovině 12. nebo ve 13. století na území v majetku benediktinského kláštera v Podlažicích. První písemné zmínky o obci jsou z poloviny 14. století, roku 1349 list arcibiskupa Arnošta z Pardubic zmiňuje prosečský kostel a farnost. Nyní tu žije přibližně 2100 obyvatel. Proseč byla roku 1719 povýšena na město a tento status byl roku 2011 obnoven.
Evangelický kostel stojí v Českobratrské ulici na západním okraji města.
Autorem návrhu byl zednický mistr Josef Štěpánek, který vedl i stavbu. Podrobný plán zpracoval neznámý chrudimský inženýr. Po zrušení tolerančních omezení v roce 1861 byl sice položen základní kámen ke stavbě věže navržené architektem Bohumilem Kozákem, ale k její stavbě nikdy nedošlo. Modlitebna stojící na návrší je zdaleka viditelná i bez věže. Současný evangelický kostel v Proseči je empírová jednolodní bezvěžová stavba s obdélnou emporovou lodí a pravoúhle zakončeným presbytářem se sedlovou střechou mezi trojúhelnými štíty. Vnitřní prostory jsou osvětleny půlkruhovými okny. Nad vstupními dveřmi modlitebny je umístěn nápis Dům Páně s letopočtem 1783. Sloupy nesou galerie spojené s kruchtou, na které byly v roce 1862 umístěny varhany od Josefa Andrejse (1826-1899) z Neznášova. Původní vyřezávané lavice mají obloukovitá opěradla. V roce 1940 byl kostel elektrifikován a v roce 1950 v něm bylo instalováno elektrické topení. Vnitřní opravy a úpravy kostela probíhaly v šedesátých letech 20. století, jejich autorem byl evangelický farář, řezbář, grafik, malíř a návrhář církevních interiérů Jiří Zejfart. Byl instalován moderní jednoduchý stůl Páně a kazatelna z lakovaného dřeva, průčelí bylo vyzdobeno dřevořezbami. Výjevy ze čtyř evangelií na návrh Jiřího Zejfarta vytvořil umělecký řezbář Ladislav Rejent a jsou doplněny slovy Ježíše Krista. Další úpravy se uskutečnily ještě v devadesátých letech 20. století. Kolem kostela byl již v toleranční době zřízen hřbitov upravený v roce 1879 a podstatně zvětšený v roce 1909. Hřbitov musil být v roce 1956 předán městu, formálně ale i nadále patří sboru Českobratrské církve evangelické. V roce 1874 byla v blízkosti kostela postavena fara, která brzy zchátrala a byla v roce 1872 nahrazena novou, zvýšenou o patro v roce 1886. V roce 1927 byla k faře přistavena veranda a v letech 1983–1984 ještě sál využívaný v zimě pro sborová shromáždění. Modlitebnu využívá sbor Českobratrské církve evangelické v Proseči u Skutče a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od roku 2017 chráněna jako kulturní památka..