Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.
Hlavní obrázek místa
Nejvyšší skála z celkového komplexu Devíti skal
Právě na tuto skálu lze poměrně snadno vystoupat
© Jan P. Štěpánek 08/2006
Nejvyšší vrchol Žďárských vrchů je každému školou povinnému dítěti známý kopec, Devět skal (836 m.n.m.). Vrchol je tvořen zajímavým členitým skalním útvarem, který je proto velmi vyhledávaným turistickým cílem. K Devíti skalám vede několik turisticky značených tras: žlutá značka z městečka Svratky, pokračující do Fryšavy, červená ze směru od Žákovy hory, která dále pokračuje přes další známé skály (Malinská, Drátenická) do vesničky Sněžné a modrá značka, která vede z útvaru Milovské Perničky a Čtyři palice, přes vesničku Křižánky. Skály jsou tvořeny migmatickými a biolitickými rulami. Celý útvar vznikl procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Tehdy byla vypreparována skupina tří oddělených skalních hřebenů, podél puklin rozčleněných v řadu bloků s devíti většími a třemi menšími vrcholy – odtud název Devět skal. Stěny mají výšku až 15 m. Na tento skalní komplex navazuje na východě, v ukloněném svahu, pásmo 11 dalších drobných skalních útvarů o délce více než 1 km. V okolí vrcholových útvarů jsou po svazích četné balvanité suťové pokryvy. Celý skalní útvar a jeho okolí je místem výskytu chráněné a vzácné fauny i flóry, proto je také zařazeno mezi přírodní památky o rozloze 3,33 ha s ochranným pásmem o výměře 33,69 ha. Nejatraktivnější pro návštěvníka je hlavní skála, na kterou se dá i pro ty méně fyzicky zdatné snadno vyšlapat – schválně nepíši vyšplhat. Na úplném vrcholku se nachází drobná vyhlídka. Devět skal však nenabízí až tak dokonalý výhled jako jiné, méně známé skály. Určitě však stojí za zdolání, protože jsou nejvyšším místem zdejšího okolí.
Jan P. Štěpánek podle informační tabule na místě a drobnějších turistických materiálů, 30.8. 2006
Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR),

Místa v okolí

 Lisovská skála
 kamenný most
 Drátenická skála
 Čtyři palice
 kostel sv. Matouše
 Milovské Perničky
 Zkamenělý zámek
 Karlštejn
 Kadovské železárny
 Kadov
 Medlovský rybník
 rybník Sykovec
 Čachnov
 Skály
 evangelický kostel
 vodní nádrž Hamry
 kostel sv. Ondřeje
 dolní hřbitov
 kaple sv. Markéty
 Žďár nad Sázavou
 kostel sv. Kateřiny
 kamenný most
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Kunhuty
 radnice
 evangelický kostel
 kašna Píseň hor
 Betlém
 pomník Jana Husa
 Chlum
 Hlinsko v Čechách
 Ježdíkův dům
 radnice
 kaple sv. Barbory
 Žďár nad Sázavou
 Jimramov
 rozhledna Terezka
 kostel sv. Matouše
 hrobka rodu Belcredi
 evangelický kostel
 Jimramov
 radnice
 Síň rodáků
 Christianeum
 kamenný most
 Najdek
 Skalský dvůr
 kostel sv. Mikuláše
 Veselý Kopec
 kostnice
 skalní útvary
 kostel Boží lásky
 kostel sv. Mikuláše
 skanzen Dřevíkov
 Svobodné Hamry
 Svobodné Hamry
 pomník železnice
 Rosička
Základní informace místa
ID místa: 4572
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 31.8.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama