kostel sv. Filipa a Jakuba

Na konci 15. století proběhla přestavba kostela, jež zahrnovala vystavění nového závěru se sakristií na severní straně, zaklenutí lodě a přistavění kaple sv. Markéty na jižní straně. Do poloviny 16. století byl kostelem farním, poté jej až do roku 1621 spravovali evangeličtí duchovní. V roce 1657 byl kostel vyloupen Švédy a fara pobořena. Po roce 1753 byla farnost obnovena a byly provedeny úpravy kostela, během nichž byla přistavěna jižní sakristie, vestavěna kruchta a do věže byly ulity nové zvony. Kostel také dostal novou fasádu. Po roce 1822 byla provedena přístavba ke kapli sv. Markéty, stará sakristie byla přebudována na oratoř, přistavěno vnější schodiště na kazatelnu a byl vybudován opěrný pilíř na západní straně věže. Bližší okolnosti vzniku vstupní brány zatím nebyly zjištěny. Brána pochází zřejmě z 2. poloviny 18. století a byly do ní osazeny sochy z někdejšího morového sloupu z roku 1717 a Pieta z roku 1734. Sochy jsou dílem sochami Štěpána Pagana. Štěpán Pagan (1685–1758) byl český barokní sochař a řezbář italského původu, který působil v Třebíči a okolí. Současný kostel je podélná jednolodní stavba s pětibokým kněžištěm. K jižní zdi lodi přiléhá kaple nepravidelného půdorysu. Kněžiště je opatřeno opěrnými pilíři. V hladkých fasádách jsou prolomena okna se segmentovým záklenkem. Kněžiště se otevírá do lodi zděným lomeným kamenným obloukem. V lodi je síťová klenba. Na hlavním oltáři je klasicistní tabernákl z roku 1852. Křtitelnice pochází z druhé čtvrtiny 18. století, ze stejné doby pochází mešní kalich. Římskokatolický kostel sv. Filipa a Jakuba v Kadově je kostelem farním, avšak místní farnost je administrována ex currendo z Moravského Krumlova. Vzhledem k velikosti obce se v kostele konají nepravidelně jen příležitostné bohoslužby. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky..