kostel sv. Jakuba Většího a fara
© Luděk Vláčil 10/2020
kostel sv. Jakuba Většího
kostel s farou a hospodářskou přístavbou
Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.
Jihomoravská obec Vratěnín (německy Fratting) se nachází na státní hranici s Rakouskem u hraničního přechodu Vratěnín-Drossendorf. V obci se nachází množství památek, díky čemuž byla vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Hlavní dominantou obce je římskokatolický farní kostel sv. Jakuba Většího s mohutnou farou. Před kostelem je sloup se sochou rytíře z přelomu 16. a 17. stol. Nedaleko se nachází bývalý klášter, jehož součástí byl i panský dům (zámeček) postavený na místě staré tvrze. Dominantou návsi je mohutná poštovní stanice z doby kolem r. 1700.
Luděk Vláčil, 11.10. 2020
popis
Kostel svatého Jakuba Většího je jednolodní pozdně barokní, tvarově ušlechtilá stavba s věží přiléhající k jižní části lodi. Oltářní obrazy sv. Jakuba, sv. Anny s Matkou Boží a Oplakávání Krista i fresky jsou dílem vídeňského malíře Franze Zollera. Hodnotné dvoumanuálové varhany jsou pak zřejmě dílem varhanáře Floriána Ignáce Casparidese a znojemského mistra Josefa Silberbauera. Fara je pozdně barokní jednopatrová budova s dvěma místnostmi v přízemí s valenou klenbou a šesti pokoji v patře. Farní dvůr uzavírá obdélná hospodářská budova.
Luděk Vláčil - zdroj: https://www.nockostelu.cz/kostel/5195/, https://pamatkovykatalog.cz/hospodarsk, https://cs.wikipedia.org a další, 11.10. 2020
historie
Historie farnosti a kostela ve Vratěníně zřejmě sahá do počátku 12. století. V roce 1251 Vikart z Trnávky (Wichard de Tyrna) daroval faru s kostelem ve Vratěníně, uváděném jako Wratingen, premonstrátskému klášteru - opatství v Jeruši (německy Stift Geras). V letech 1771-1773 byl kostel svatého Jakuba Většího (Staršího) z našetřeného obnosu tehdejšího faráře Siarda Bauera, majitele panství Uherčice, místních farníků a z finančních prostředků opatství v Jeruši, přestavěn v pozdně barokním (rokokovém) slohu. V průběhu stavebních prací měl být nalezen kámen s vyrytým letopočtem 1115. Kostelní věž nesla při svém dokončení čtyři zvony. Na freskové výmalbě se podílel zejména Franz Zoller, který rovněž namaloval oltářní plátna. Hodnotné dvoumanuálové varhany jsou pravděpodobně dílem varhanářů Floriána Ignáce Casparidese a znojemského mistra Josefa Silberbauera z roku 1773. Podle nápisu Josef Silberbauer také tento nástroj… číst dále
Luděk Vláčil - zdroj: https://www.nockostelu.cz/kostel/5195/, https://pamatkovykatalog.cz/hospodarsk, https://cs.wikipedia.org a další, 11.10. 2020
