
Hrádek připomíná svým situováním nedaleký hrádek Budeč. Podobně jako u něj je jeho jádro níže než náhorní planina nad hrádkem. I když tento výškový rozdíl mezi náhorní planinou a jádrem hrádku situovaným ve snížené poloze, není tak extrémní jako u Budče, je tento rozdíl z obranného hlediska velice nevýhodný. U zmiňovaného Budče toto bylo částečně vyřešeno jakousi předsunutou věží, samostatně bráněnou, stojící před čelem hrádku a znemožňující přímý útok. Podobné opatření na Oslnovicích však není zřejmé a zdá se, že obrana spočívala pouze na dvojici příkopů s mezilehlým přisypaným valem. Určité rozšíření valu je sice patrné, ale spíše souvisí s odkopáním pro novodobou lesní cestu a rozměr koruny valu by i tak neumožňoval stavbu nějakého předsunutého opevnění. Přístupová cesta není zřejmá, ale podle utváření terénu a tvaru jádra bych se přikláněl k tomu, že vedla někde po severozápadním úbočí. Brána byla, jak bývá obvyklé,… číst dále
S místem není přímo spojený žádný známý historický údaj a jeho život nám tak zůstává doposud utajený. Nejsou známé ani výsledky žádného archeologického výzkumu, který by blíže určil život na hrádku. Situaci komplikuje i 1,5 km vzdálený Cornšjen a blízký Bítov. Mohlo se tak jednat i o sídlo Bítovského mana či mohlo být toto území dříve samostatné a nebo mohlo jít o území nějakého následovníka Vikarta z Trnavy, jehož domínium se po jeho smrti roztříštilo na menší části a k Bítovu při stavbě sídla toto území nepatřilo. Není známé ani zázemí hrádku, jímž mohly být i blízké Oslnovice, či nějaká zaniklá ves v okolí.