
Hrádek zaujal klesající výběžek z masivu Býkovec. Výběžek poměrně prudce klesá a jádro tak jistě muselo být pro stavbu sídla vyrovnáno. Hrádek není na mapách zakreslený, stejně jako půl kilometru vzdálená lokalita osídlení jevišovské kultury z pozdní doby kamenné. Hrádek však není těžké najít, nachází se jen necelých 100 m od silničky vedoucí k rekreační oblasti zvané Farářka. Pokud by jej někdo opravdu hledal, tak při cestě směrem do Farářky, jakmile se vám objeví po levé straně výhled na Vranovskou přehradu, je třeba vrátit se 50 m zpět a dát se 100 m přes les, samozřejmě na stranu, kde je přehrada :-)
U zmiňovaného Budče toto bylo částečně vyřešeno jakousi předsunutou věží, samostatně bráněnou, stojící před čelem hrádku a znemožňující přímý útok. Podobné opatření na Oslnovicích však není zřejmé a zdá se, že obrana spočívala pouze na dvojici příkopů s mezilehlým přisypaným valem. Určité rozšíření valu je sice patrné, ale spíše souvisí s odkopáním pro novodobou lesní cestu a rozměr koruny valu by i tak neumožňoval stavbu nějakého předsunutého opevnění. Přístupová cesta není zřejmá, ale podle utváření terénu a tvaru jádra bych se přikláněl k tomu, že vedla někde po severozápadním úbočí. Brána byla, jak bývá obvyklé, nejspíš situována pod věží a je docela možné, že se tak nacházela mezi věží a palácem na západní straně jádra. Nasvědčoval by tomu i terénní stupeň hned pod jádrem, trojúhelníkové tvaru, který se zde nachází a může být i zbytkem nějakého branského přístavku. Hrádek měl přibližně čtvercový tvar o stranách mezi 22–25 m. Jádro se mírně svažuje směrem ke konci výběžku, tedy směrem k severu. Od náhorní planiny bylo chráněno dvojící příkopů s mezilehlým valem. První příkop má dnes proměnnou hloubku přibližně okolo 1–2 m a není širší než 10 m. Je částečně zarostlý křovinami. Mezilehlý val má oproti druhému příkopu výšku až 6 m, což je způsobeno především sklonem terénu, neboť oproti jádru je téměř o 4 m výše a jádro ze dna příkopu tak vystupuje ne více než 2 m. Druhý příkop má šířku okolo 13 m. Oba příkopy a val jsou jak v čele, tak se následně stáčí na západní stranu jádra a postupně se vytrácejí ve svažitém terénu. Na ostatních dvou stranách okolo jádra příkopy nebyly, terén to ani neumožňoval. V čele jsou pak oba příkopy i val porušeny novodobou lesní cestou, vedoucí do jádra hrádku. Hrádek byl jistě minimálně částečně kamenný. V jihozápadním rohu čelní strany se nachází poměrně výrazný suťový kužel zaobleného objektu, s největší pravděpodobností věže. O možnosti, že byla obytná, svědčí – podle mého názoru – propadlý střed, jež značí větší vnitřní dutinu. Rozměry tohoto objektu se dají odhadnout na 8 x 8m. Jako pravděpodobnější se jeví okrouhlý tvar. Severně pod věží se pak nachází další výrazná prohlubeň, s náznaky kamenných hrázek, o rozměru odhadem 10 x 7 m. Se značnou dávkou pravděpodobnosti ji můžeme označit za zbytek paláce, příhodně ukrytý za věží. Jiné stopy zástavby nejsou patrné a je pravděpodobné, že mohly mít jen dřevohlinitý charakter. V čele jádra je patrný výraznější val, který může být zbytkem masivnější hradby, která by mohla být v jistém smyslu i štítovou zdí. Neznáme ovšem zatím dobu života na hrádku a proto ani není možné blíže odhadnout jeho charakter.
Situaci komplikuje i 1,5 km vzdálený Cornšjen a blízký Bítov. Mohlo se tak jednat i o sídlo Bítovského mana či mohlo být toto území dříve samostatné a nebo mohlo jít o území nějakého následovníka Vikarta z Trnavy, jehož domínium se po jeho smrti roztříštilo na menší části a k Bítovu při stavbě sídla toto území nepatřilo. Není známé ani zázemí hrádku, jímž mohly být i blízké Oslnovice, či nějaká zaniklá ves v okolí..