Zachovalý reliéf hrádku zatím neznámé historie, situovaným na prudce klesajícím výběžku nad dnešní Vranovskou přehradou.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na hrádek od jihu přes dvojici příkopů a mezilehlý val
© Roman Řezáč 10/2008
Hrádek zaujal klesající výběžek z masivu Býkovec. Výběžek poměrně prudce klesá a jádro tak jistě muselo být pro stavbu sídla vyrovnáno. Hrádek není na mapách zakreslený, stejně jako půl kilometru vzdálená lokalita osídlení jevišovské kultury z pozdní doby kamenné. Hrádek však není těžké najít, nachází se jen necelých 100 m od silničky vedoucí k rekreační oblasti zvané Farářka. Pokud by jej někdo opravdu hledal, tak při cestě směrem do Farářky, jakmile se vám objeví po levé straně výhled na Vranovskou přehradu, je třeba vrátit se 50 m zpět a dát se 100 m přes les, samozřejmě na stranu, kde je přehrada :-)
Roman Řezáč, 6.10. 2008
popis

Hrádek připomíná svým situováním nedaleký hrádek Budeč. Podobně jako u něj je jeho jádro níže než náhorní planina nad hrádkem. I když tento výškový rozdíl mezi náhorní planinou a jádrem hrádku situovaným ve snížené poloze, není tak extrémní jako u Budče, je tento rozdíl z obranného hlediska velice nevýhodný. U zmiňovaného Budče toto bylo částečně vyřešeno jakousi předsunutou věží, samostatně bráněnou, stojící před čelem hrádku a znemožňující přímý útok. Podobné opatření na Oslnovicích však není zřejmé a zdá se, že obrana spočívala pouze na dvojici příkopů s mezilehlým přisypaným valem. Určité rozšíření valu je sice patrné, ale spíše souvisí s odkopáním pro novodobou lesní cestu a rozměr koruny valu by i tak neumožňoval stavbu nějakého předsunutého opevnění. Přístupová cesta není zřejmá, ale podle utváření terénu a tvaru jádra bych se přikláněl k tomu, že vedla někde po severozápadním úbočí. Brána byla, jak bývá obvyklé,…  číst dále

Roman Řezáč, 6.10. 2008

historie

S místem není přímo spojený žádný známý historický údaj a jeho život nám tak zůstává doposud utajený. Nejsou známé ani výsledky žádného archeologického výzkumu, který by blíže určil život na hrádku. Situaci komplikuje i 1,5 km vzdálený Cornšjen a blízký Bítov. Mohlo se tak jednat i o sídlo Bítovského mana či mohlo být toto území dříve samostatné a nebo mohlo jít o území nějakého následovníka Vikarta z Trnavy, jehož domínium se po jeho smrti roztříštilo na menší části a k Bítovu při stavbě sídla toto území nepatřilo. Není známé ani zázemí hrádku, jímž mohly být i blízké Oslnovice, či nějaká zaniklá ves v okolí.

Roman Řezáč (dle M.Plaček), 6.10. 2008

Půdorys místa

terénní náčrt hradu
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Dodatky, Libri, Praha 2007
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihomoravský kraj,  Znojmo  (ZN),

Místa v okolí

 Cornštejn
 kostel sv. Václava
 Rumburak
 Bítov
 Frejštejn
 Uherčice
 Uherčice
 židovský hřbitov
 Vlčí dvůr
 Police
 manufaktura
 měšťanský dům
 Vranov nad Dyjí
 Thürnau
 kaple sv. Josefa
 jez
 Vranovská přehrada
 Grundův mlýn
 Vratěnín
 Mniszkův kříž
 Hornice
 radnice
 Ruegers
 poštovní stanice
 Drosendorf
 městské opevnění
 Vratěnín
 Bačkovice
 Gaber
 Braitava
 boží muka
 Primmersdorf
 Nové Syrovice
 Lesná
 Eibenstein II
 Hardegg III
 Eibenstein I
 kostel sv. Jiljí
 Čížov
 Hardegg II
 Hardeggská vyhlídka
 Krnčice
 Hardegg
 kostel sv. Barbory
 Oponešice
 Vesce
 Kapistránská lípa
 židovské ghetto
 židovský hřbitov
 Jemnice
 boží muka
 Šenkenberk
 kostel sv. Stanislava
 Budkov
 městské opevnění
 kostel sv. Martina
 Pavlický dvůr
 masné krámy
 karner sv. Michala
 dům čp. 60
 Moravské Budějovice
 kostel sv. Jiljí
 Kaja
 Kollmitz
 Nový Hrádek u Lukova
 Hostim
 Niederfladnitz
Základní informace místa
ID místa: 6854
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 6.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama