Oslnovice

U zmiňovaného Budče toto bylo částečně vyřešeno jakousi předsunutou věží, samostatně bráněnou, stojící před čelem hrádku a znemožňující přímý útok. Podobné opatření na Oslnovicích však není zřejmé a zdá se, že obrana spočívala pouze na dvojici příkopů s mezilehlým přisypaným valem. Určité rozšíření valu je sice patrné, ale spíše souvisí s odkopáním pro novodobou lesní cestu a rozměr koruny valu by i tak neumožňoval stavbu nějakého předsunutého opevnění. Přístupová cesta není zřejmá, ale podle utváření terénu a tvaru jádra bych se přikláněl k tomu, že vedla někde po severozápadním úbočí. Brána byla, jak bývá obvyklé, nejspíš situována pod věží a je docela možné, že se tak nacházela mezi věží a palácem na západní straně jádra. Nasvědčoval by tomu i terénní stupeň hned pod jádrem, trojúhelníkové tvaru, který se zde nachází a může být i zbytkem nějakého branského přístavku. Hrádek měl přibližně čtvercový tvar o stranách mezi 22–25 m. Jádro se mírně svažuje směrem ke konci výběžku, tedy směrem k severu. Od náhorní planiny bylo chráněno dvojící příkopů s mezilehlým valem. První příkop má dnes proměnnou hloubku přibližně okolo 1–2 m a není širší než 10 m. Je částečně zarostlý křovinami. Mezilehlý val má oproti druhému příkopu výšku až 6 m, což je způsobeno především sklonem terénu, neboť oproti jádru je téměř o 4 m výše a jádro ze dna příkopu tak vystupuje ne více než 2 m. Druhý příkop má šířku okolo 13 m. Oba příkopy a val jsou jak v čele, tak se následně stáčí na západní stranu jádra a postupně se vytrácejí ve svažitém terénu. Na ostatních dvou stranách okolo jádra příkopy nebyly, terén to ani neumožňoval. V čele jsou pak oba příkopy i val porušeny novodobou lesní cestou, vedoucí do jádra hrádku. Hrádek byl jistě minimálně částečně kamenný. V jihozápadním rohu čelní strany se nachází poměrně výrazný suťový kužel zaobleného objektu, s největší pravděpodobností věže. O možnosti, že byla obytná, svědčí – podle mého názoru – propadlý střed, jež značí větší vnitřní dutinu. Rozměry tohoto objektu se dají odhadnout na 8 x 8m. Jako pravděpodobnější se jeví okrouhlý tvar. Severně pod věží se pak nachází další výrazná prohlubeň, s náznaky kamenných hrázek, o rozměru odhadem 10 x 7 m. Se značnou dávkou pravděpodobnosti ji můžeme označit za zbytek paláce, příhodně ukrytý za věží. Jiné stopy zástavby nejsou patrné a je pravděpodobné, že mohly mít jen dřevohlinitý charakter. V čele jádra je patrný výraznější val, který může být zbytkem masivnější hradby, která by mohla být v jistém smyslu i štítovou zdí. Neznáme ovšem zatím dobu života na hrádku a proto ani není možné blíže odhadnout jeho charakter.

Situaci komplikuje i 1,5 km vzdálený Cornšjen a blízký Bítov. Mohlo se tak jednat i o sídlo Bítovského mana či mohlo být toto území dříve samostatné a nebo mohlo jít o území nějakého následovníka Vikarta z Trnavy, jehož domínium se po jeho smrti roztříštilo na menší části a k Bítovu při stavbě sídla toto území nepatřilo. Není známé ani zázemí hrádku, jímž mohly být i blízké Oslnovice, či nějaká zaniklá ves v okolí..