
Prohlídkové okruhy s průvodcem:
I. okruh - Palác - Palácové interiéry (pokoje, sály). Jedinečná novogotická iluzivní výmalba. Sala terrena. Zoologická sbírka tuzemských i cizokrajných zvířat, založená bratry Vladimírem a Otakarem z Daunu. Největší sbírka vycpaných psů na světě. Hradní panská kuchyně. V létě prohlídka doplněna o vystoupení skupin historické hudby. Doba prohlídky je cca 60 - 70 min.
II. okruh - Zbrojnice - Sbírka zbraní, zejména z obd. konce 16. a 17. století. Středověké zbraně, střelné zbraně, předměty z islámské oblasti. Okruh je otevřený pouze v červenci a srpnu, nebo při pořádání kulturních akcí. Doba prohlídky je cca 30 min.
III. okruh - Hladomorna, mučírna - expozice je umístěna v nejstarší části hradu, věži z 1. pol. 13. stol. V pův. obytné věži bylo od r. 1679 hradní vězení s hladomornou. Mučírna s replikami nástrojů. Okruh je otevřený pouze v červenci a srpnu, nebo při pořádání kulturních akcí. Doba prohlídky je cca 30 min.
Prohlídkový okruh bez průvodce:
IV. okruh - vstup do hradu - Prohlídka nádvoří, novogotické kaple, hradní zahrady barona Jiřího Haase a sezónní výstavy. V ceně je prohlídka expozice příšer "Erbovní bestie" ve sklepení bývalého pivovaru. IV. okruh je přístupný zdarma po zakoupení vstupenky na jakýkoliv okruh I.-III.
Stavba velké dyjské přehrady s vysoko vzedmutou hladinou vod, omývajících boky bítovského hradního vrchu, nenávratně změnila osobitý ráz údolí, do něhož po staletí shlíží středověký hrad Bítov. To, že hrad vznikl v místech předurčených strategickou polohou a přírodním útvarem k hájení jižní moravské hranice, souvisí nepochybně se starším osídlením těchto míst. Svědčí o tom archeologické nálezy na blízkém Palliardiho hradisku z mladší doby kamenné, železné i hradištní a vykopávky z pohřebiště na protějším břehu Želetavky z doby Velkomoravské říše. Dnešní podoba původně panovnického hradu, jehož existence je bezpečně doložena k roku 1185, který však tehdy jistě už delší dobu stál, je výsledkem mnoha stavebních proměn, takže původní středověký ráz jednotlivostí i celku je značné porušen. Nejstarší zachované raně gotické články, klínová věž v západní části velkého nádvoří a podobná, dnes stavebně začleněná do… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.