
Původní renesanční zámek byl ve 2. polovině 18. století výrazně rozšířen a přestavěn v barokním slohu. Starší renesanční budova byla uchována ve střední přízemní části objektu. Dodnes lze na objektu zámku rozeznat, že byl stavěn v několika etapách. Do roku 1828 byla na zámku domácí kaple. V roce 1860 byla upravena fasáda zámku. Současný objekt tvoří hlavní obdélné patrové křídlo na východní straně areálu, na hraně svahu k říčce Lednica. Dle ústního podání byl zámek původně prý dvoupatrový. Jedenáctiosému hlavnímu průčelí zámku dominuje v ose stavby tříosý štít s balkonem nad vstupem do zámku. Na severu se k zámku přimyká nízké přízemní provozní křídlo. Na západě se táhne další provozní křídlo, přerušené volným prostorem vstupní brány. Rozlehlý a velmi cenný park, který nechal postavit hrabě Aspremont, se ve velké míře dochoval. V parku si nechal hrabě postavit i starý kostelík, kolem kterého se nacházely různé náhrobky a zde… číst dále
Zámek v Lednických Rovniach byl vystavěn na sklonku 16. století, jako náhrada za hrad Lednica, který se začínal stávat svým majitelům méně a méně pohodlným. Prvním jmenovaným obyvatelem zámku byl hrabě Michal Telekeši se svou ženou Julianou Suňogovou. Ti zde pobývali od r. 1594. Dalším majitelem zámku a panství se stal nakrátko František Dobó. Ten odkazuje zámek a majetky svým příbuzným z rodu Lorántffy, Zeleméry, Bošány a Forgáč. Později se majitelkou stává dcera Michala Lorántffyho a Barbory Zeleméry, Zuzana Lorántffy. Ta se stala manželkou známého Jiřího I. Rákoczyho V roce 1700 dal František II. Rákoczy panství do zástavy nitranskému biskupovi, kancléři Ladislavovi Matyasovskému, po němž dědí Lednické Rovné jeho synovec Jiří Matyasovský. Rod Matyasovských má svou hrobku v nedalekém kostele. Po vymření Matyasovských po meči v roce 1764 se majetek s panstvím dostal do rukou Jana Goberta z Aspremont-Linden, který byl… číst dále