Lednické Rovne

Starší renesanční budova byla uchována ve střední přízemní části objektu. Dodnes lze na objektu zámku rozeznat, že byl stavěn v několika etapách. Do roku 1828 byla na zámku domácí kaple. V roce 1860 byla upravena fasáda zámku. Současný objekt tvoří hlavní obdélné patrové křídlo na východní straně areálu, na hraně svahu k říčce Lednica. Dle ústního podání byl zámek původně prý dvoupatrový. Jedenáctiosému hlavnímu průčelí zámku dominuje v ose stavby tříosý štít s balkonem nad vstupem do zámku. Na severu se k zámku přimyká nízké přízemní provozní křídlo. Na západě se táhne další provozní křídlo, přerušené volným prostorem vstupní brány. Rozlehlý a velmi cenný park, který nechal postavit hrabě Aspremont, se ve velké míře dochoval. V parku si nechal hrabě postavit i starý kostelík, kolem kterého se nacházely různé náhrobky a zde odpočívá i sám hrabě Aspremont v náhrobku z černého mramoru.

Ti zde pobývali od r. 1594. Dalším majitelem zámku a panství se stal nakrátko František Dobó. Ten odkazuje zámek a majetky svým příbuzným z rodu Lorántffy, Zeleméry, Bošány a Forgáč. Později se majitelkou stává dcera Michala Lorántffyho a Barbory Zeleméry, Zuzana Lorántffy. Ta se stala manželkou známého Jiřího I. Rákoczyho

V roce 1700 dal František II. Rákoczy panství do zástavy nitranskému biskupovi, kancléři Ladislavovi Matyasovskému, po němž dědí Lednické Rovné jeho synovec Jiří Matyasovský. Rod Matyasovských má svou hrobku v nedalekém kostele. Po vymření Matyasovských po meči v roce 1764 se majetek s panstvím dostal do rukou Jana Goberta z Aspremont-Linden, který byl spřízněn s předchozími vlastníky z rodu Rákoczy. Po čase získal i druhou, zkonfiskovanou část panství. Za jeho syna stejného jména (1757 až 1819) dosáhlo panství a zámek svého největšího rozmachu. V roce 1800 nechal hrabě Aspremont-Linden vybudovat rozsáhlý anglický park s množstvím plastik, drobných staveb, jezírek a jiných, největší svého druhu v Trenčínské župě. Velké úpravy se dočkal i samotný zámek, který se stal perlou celé oblasti. V roce 1819 umírá poslední Aspremont a dědičkou se stává Marie Aspremont, která se vdala za hraběte Erdödyho. Ti měli dvě děti: syna, který obdržel majetky v Chorvatsku a dceru Františku, která se vdala za barona Skrbenského a zdědila Lednické Rovné. V roce 1873 přebírá panství jejich syn Filip Skrbenský. Ten prodává zámek i s parkem a panstvím v roce 1890 továrníkovi Josefu Schreiberovi, majiteli nedalekých skláren. Nový majitel opět zvelebil velmi zanedbaný park. Podobně jako hrabě Aspern, nechal i továrník Schreiber postavit v parku své rodině neorenesanční mauzoleum, kde byl podle svého přání také roku 1902 pochován. Schreiberové panství vlastnili až do roku 1945, kdy jim bylo zkonfiskováno a zámek přeměněn ve školu. Ve správě MNV park velmi sešel a bylo do něj učiněno mnoho nevratných a poškozujících zásahů. V současnosti zámek slouží jako sídlo Slovenského sklářského muzea.