
Ke kapli se dá dojít od zámku po modré značce, která vede prudkým svahem nahoru. Výhled ale stojí za to - ve dne i v noci. Kaple se otevírá pro veřejnost několikrát ročně – v době pouti (první neděli po sv. Floriánu – 4. května), bohoslužeb a při konání koncertů.
(svátek sv. Floriána)
8. květen–10.30 hod. –poutní mše sv. 3. červen–20.00 - 23.00 hod. – Muzejní noc
12. červen – 15.00 hod. –Orelská pouť
3. červenec – 14.00 –17.00 hod - přivítání návštěvníků knězem, prohlídka kaple
10. červenec – 14.00 – 17.00 hod. – přivítání návštěvníků knězem, prohlídka kaple
7. srpen – 14.00 – 17.00 hod. - přivítání návštěvníků knězem, prohlídka kaple
4. září – 14.00 – 17.00 hod. – Dny evropského dědictví.
Prostřední - pátá věž však byla odstraněna. Interiér kaple tvořily dva krásné oltáře, varhany a dva zvony. Centrální jednolodní stavba je vybudována přibližně podél severojižní osy, je obdélníkového půdorysu s nárožními rizality; v nich jsou na východní straně vloženy kaple, na západní straně točitá schodiště. Severozápadní schodiště vede na galerii, jihozápadní schodiště na hudební kruchtu. Nad rizality se zvedají hranolové vížky s polygonálními lucernami. Okna jsou uspořádána do dvou etáží; horní okna jsou slepá s maltovým okenním křížem. Nad severním a jižním průčelím je mezi věžice vložen volutový štít. V jeho jižní stěně je nika s lasturou; monumentální socha sv. Floriána byla prý do niky umístěna roku 1706. Sál má půdorys protáhlého oktogonu. Nad jeho prostřední částí je stlačená valená klenba s polygonálním otvorem ve vrcholu.
Floriánovi, jehož si občané města po zhoubném požáru v roce 1690 zvolili za patrona města. Za napoleonských válek v roce 1809 se u Moravského Krumlova utábořila francouzská vojska (kolem 10 tisíc mužů), která kapli zpustošila. V roce 1829 byl uloupen zvon. Teprve v roce 1833 bylo rozhodnuto o obnovení kaple a náklady na obnovu kaple byly hrazeny z darů a sbírek a podíleli se na ní i místní řemeslníci. Dne 4. května 1834 se konalo slavnostní vysvěcení. Město darovalo kapli tzv. bouřkový zvon z tehdejší radnice. V 60. letech 20. století byla kaple a její zařízení zdevastováno, včetně varhan. Byl poškozen také Gutweinův barokní obraz sv. Floriána. Kroky k záchraně kaple podnikl farní úřad a farníci v letech 1968-1969, kdy došlo k částečné opravě interiéru a vnějšího pláště kaple. V letech 1997-1998 byla provedena nákladná rekonstrukce kaple.
Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu byl na krk přivázán mlýnský kámen a byl hozen do řeky Enže. Svatý Florián je jedním ze skupiny Čtrnácti svatých pomocníků, uctívaných společně v římskokatolické církvi. Jejich přímluva má být zvlášť nápomocna především proti nemocem. Skupina vznikla ve 14. stol. jako důsledek epidemie moru.