Lurdská jeskyně a památník Antonína Práška

Místo lurdského zjevení se zakrátko stalo světoznámým římskokatolickým poutním centrem. Jedním z projevů úcty k lurdskému zjevení bylo také zakládání obdobných jeskyní, zejména na poutních místech. Zde byly umístěny kopie soch Panny Marie Lurdské. Jednou z nejznámějších replik je Lurdská jeskyně s oltářem a sochou Bohorodičky, jež je od roku 1902 součástí papežské zahrady ve Vatikánu. Po návratu ze svých cest Evropou se bohutický farář Antonín Prášek, inspirovaný francouzskými Lurdy, rozhodl spojit duchovní záměr „povznesení víry“ s dokonalým „marketingovým plánem“. Podle dochovaných pramenů měla být stavba Lurdské jeskyně povolena Biskupskou konzistoří v Brně na jaře 1928 a vysvěcená rajhradským opatem Petrem Hlobilem 22. července 1928. V souladu se záměrem faráře Práška byla centrální část jeskyně vytvořena zaklenutím širokého přírodního skalního převisu. Do vzniklého výklenku pak byla umístěna takzvaná menza oltáře z nádherného bílého carrarského mramoru. Do dalšího výklenku byla umístěna kopie lurdské sochy Panny Marie. Socha Panny Marie v jeskyni byla vytvořena v Lyonu. Následovalo vybudování velkolepé křížové cesty se sochami v životní velikosti. Křížovou cestu tvořilo 55 soch. Z nich se dochovalo 54 soch, které jsou nyní umístěny v bohutickém zámku jako stálá expozice. Zhotovil je kutnohorský řezbář Bohumil Bek za spolupráce malíře Eduarda Neumanna ze dřeva libanonských cedrů, což je vysoce kvalitní a drahý materiál. Pouze několik posledních soch bylo zhotoveno ze dřeva lipového. Tento odolný materiál je pomohl zachovat i přes velmi špatné uskladnění. Podle dobových pramenů přicházely v době pouti do Bohutic tisícové davy věřících. Křížová cesta v Bohuticích zanikla v 50. letech 20. století spolu s poutním místem. Po jejím zrušení byly sochy umístěny na různých provizorních místech, například v přístřešku u Lurdské jeskyně nebo později v kostele a hřbitovní kapli. Přes protest farníků byly se souhlasem Arcibiskupství olomouckého v roce 1991 prodány do Žarošic, kde byl záměr pro ně vybudovat kapličky. Odtud byly odvezeny do premonstrátského kláštera v Nové Říši. Navrácení 54 soch z původních 55 se podařilo uskutečnit v roce 2007. Na dobu 25 let byly zapůjčeny bohutickému obecnímu úřadu, který zajistil jejich rekonstrukci, obnovu a umístění ve stálé zámecké expozici v druhém patře místního zámku, kde je jich vystaveno 48. V sousedství Lurdské jeskyně vznikl památník faráře Antonína Práška. Na nižším sloupu je umístěna Práškova busta, kterou vytvořil roku 2011 akademický sochař Radomír Vavruš. Za ním stojí tři antikizující sloupy. Z obce vede k Lurdské jeskyni a památníku naučná stezka Antonína Práška, která pak pokračuje kolem hřbitova na zalesněné návrší s barokní sochou sv. Václava z r. 1721..