Turistické cíle v okolí obce Rašovice

Ve Valdštejnově aleji nad Bobřím potokem stojí kamenný dvouobloukový most. Postaven r. 1836. Dvojici mostních oblouků spojuje středový pilíř. Původně na mostě sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého. Pro špatný stav mostu přeneseny do zámeckého parku v Zahrádkách. Současný stav mostu je havarijní.

Pilíř z r. 1723 osazený sochou sv. Jana Nepomuckého s masivním podstavcem. Na čelní stěně letopočet opravy 1912. Reliéf Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem Evangelistou, reliéfy sv. Šebestiána a sv. Floriána v odění římského vojáka. Na zadní stěně reliéf sv. Václava v knížecím odění.

Za Kaplířů ze Sulevic ve druhé pol.16. stol. postavena renesanční tvrz. Za třicetileté války poškozena a koncem 17. stol. Ratzenbergery barokně upravena na zámek. R.1933 vyhořela, necitlivě obnovena. Zámek postupně opuštěn a zpustl.

Původní vysílač na Bukové hoře byl postavený v letech 1960 až 1962. Kvůli požáru v roce 1965 byl odstřelen. Nový vysílač byl postaven v roce 1967. Patří k nejvyšším vysílačům u nás a je nejvyšší betonovou stavbou v Česku. Měří 225 metrů.

Skalní hrad založil pravděpodobně na sklonku 14. století Jindřich Berka z Dubé. Jediná písemná zpráva o hradu je z roku 1402, kdy se majitelem stal Václav Berka z Dubé. Již koncem 16. století jej připomíná jen jméno Čapský důl.

Renesanční letohrádek v sousedství zámku postavil Jetřich Jiří Berka r. 1583. Do 19. století sloužil k pobytům panstva, poté jako barvírna a hostinec. Od r. 1931 slouží muzejním účelům. Patrová budova s klenutými arkádami má dochovaná sgrafita.

Zámek s poplužním dvorem stojící na návsi ve vsi Chcebuz. Jeho nejstarší budovy jsou již zřícené.

Rybník Chmelař o rozloze 68 ha byl nově vybudován r. 1960 na místě zrušeného středověkého rybníka. Leží v těsné blízkosti města Úštěku a slouží především rekreaci. Na jeho březích jsou zřízeny kempy a písečné pláže.

Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.

K výročí stříbrné svatby císaře v parku zřízen památníček. Nejvýraznější se stal sloup z Panské skály vysoký 570 cm. Památníček hotov r. 1880. Přemístěn na dnešní místo pod Hudební altánek r. 1906. V den 124. výročí došlo k povalení sloupu a rozlomení na několik kusů.

První doklad o existenci mlýna je v I. vojenském mapování– josefském z let 1764–1768. V r. 1930 byl majitelem mlýna Augustin Schiffner. Mlýn zanikl někdy v 1. polovině 20. stol. Dodnes se dochovaly zbytky obvodového zdiva z kamenných kvádrů, prostor lednice vytesaný v pískovcové skále a náhon.

Prvně jsou Držovice zmiňovány v 16. století. Těžila se zde hrnčířská hlína, která se zpracovávala v nedalekém Levíně, ale po první světové válce byla ložiska vytěžena.