
Na hrad Třemšín snad vedou turistické značky všech barev a ze všech směrů. Pokud mohu doporučit, nejlepší přístup je po červené od hájovny v obci Hutě pod Třemšínem. Celá trasa vede po červené, úzkou lesní asfaltovou cestou a jen v posledním úseku je prudší stoupání. Tento přístup je vhodný i pro cyklisty. Je jen škoda, že dnes lze těžko říci, co je dílem arcibiskupa Salm-Salma, který areál na přelomu 18. a 19. století romanticky upravoval a co je původní. Od hradiště vede žlutě značená turistická cesta k hrádku Hengst.
Hrad s vesnicemi Roželovem a Plchovem spadl pak jako odúmrť krále Václava IV., který je daroval v r. 1403 Janu Zajíci, který se psal z Třemšína. V letech 1423–1446 se připomíná Beneš z Třemšína a po něm Mikuláš Vepř (1436–1446), seděním na Třemšíně. Hrad tedy v té době ještě stál. Pozdější držitel Rožmitálu, Zdeněk Lev z Rožmitálu, dosáhl v r. 1528 od krále Ferdinanda I. povolení k opravě opuštěného hradu Třemšína, ale k tomu již nedošlo a zkáza pokračovala..
Romantická úprava vrcholu výrazně pozměnila stopy středověkého hradu, zaniklého za husitských válek, i mnohem dávnějších slovanských a keltských hradišť. Nejvýraznějším prvkem zůstal hluboký, ve skále vylámaný příkop, překlenutý umělou kamennou hrází, po níž je možno projít od kapličky do bývalého vnitřního hradu. Právě zde prý podivný skřet, zvaný „třemšínský mužík“ hlídá ukrytý poklad. Dřevorubci se v lesích na svazích Třemšína obávali ohnivého hada a vypráví se o ženě, která tu srpem zabila draka. Že by vzpomínka na obětní srp keltských druidů? Psychotronik Pavel Kozák tvrdí, že nedaleko příkopu zjistil zbytkovou energii létající bytosti, jež mohla být zvána drakem a jejíž vyzařování je mírně negativní. Na vrcholu hory (blízko dřevěné triangulační věže) zanechal prý před tisíciletím svůj energetický otisk i jakýsi návštěvník z vesmíru..