Pohled od severu k jihu
Na tomto plácku podle místních stával pivovar - budova zámečku podle některých pramenů. Pamětníci jej ale umísťují více vpravo, do prostoru dnešních stromů a křovin
© Petr Turyna 06/2005
Pokud se po stopách zámku vydáte, ptejte se na místo bývalého pivovaru, při kterém stával - podle místních totiž nešlo o stejnou budovu, jak uvádí publikace Hrady, zámky a tvrze... 3. - Severní Čechy.
Od nového zámku u rybníka vede ke starému zámku cesta přímo rovně kolem hráze, přes hlavní silnici a dále mezi rodinnými domy. Po cca půl kilometru dojdete k místu, kde po levé ruce stojí dnes pustá budova bývalého soudu. Na protější straně ulice již uvidíte trosky bývalých hospodářských budov starého zámku. Zámek samotný až do sedmdesátých let minulého století stával o něco jižněji - snad jen pár metrů západně od loučky vedle silnice, kde dříve stával pivovar. Máte-li zájem si prohlídnout jeho původní podobu, zajděte ke hřišti do hospody U pytláka - starý hostinský má jeho fotografie.
Zámek byl velkou patrovou budovou o půdorysu písmene L, s valbovou střechou. Po vybudování nového zámku sloužil jako hospodářská budova, byl upraven na byty, sýpku a v části byl pivovar. V 70. letech 20. ...století byla zámecká budova, která nebyla nijak udržovaná, již zcela zpustlá. Prázdná budova včetně celého dvora poté zanikla při demolici..
Podle nepotvrzené domněnky stála v Lipové již v 1. pol. 14. století tvrz, o této stavbě však nejsou žádné písemné zprávy. ...Osada Lipová se prvně připomíná r. 1418, založena byla však v době vrcholící kolonizace na konci 13. stol. nejvyšším pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. Roku 1485 koupil panství rytíř saského původu Hugolt ze Šlejnic. Šlejnicové panství zvelebili a postavili zde zámek. Renesanční stavba staršího zámku v Lipové vznikla, podle regionálního historika J. Fiedlera, někdy na přelomu 15. a 16. století, podle A. Sedláčka až po r. 1566, kdy se po smrti Jiřího Šlejnice dělil majetek mezi jeho 4 syny, a Lipovou jako samostatné panství získal Jan ze Šlejnic, který se zde usadil. Pravděpodobná je spíše druhá varianta. Šlejnicové se zadlužili a roku 1602 prodali panství rodu Kinských. Protože se však Vilém Kinský ze Vchynic účastnil valdštejnského spiknutí (r. 1634 zavražděn v Chebu), byl jeho majetek r. 1634 zkonfiskován. Zámek dostal od české komory hrabě Volf Mansfeld. Po smrti jeho syna Karla Adama r. 1662 zdědila lipovské panství Marie Markéta, provdaná Slavatová z Chlumu (dcera Kristiny Alžběty z Mansfeldu). Za ní vypuklo na panství velké nevolnické povstání na jaře r. 1680, kdy se před zámkem shromáždili nespokojení poddaní. Zámku se ale nezmocnili, a shromáždění rozehnalo vojsko. Roku 1696 prodala Marie Markéta Slavatová lipovské panství své dceři, Marii Anežce, provdané Salm-Reifferdscheidové. Po výstavbě nového zámku Leopoldem Antonínem Salm-Reifferscheidem v letech 1737-39 sloužil starý zámek již jen jako jeho hospodářské stavení - v letech 1740 - 1742 byl upraven na pivovar, sýpku a byty zaměstnanců. Stavebními úpravami ztratil renesanční zámek zcela svůj původní ráz. Po druhé světové válce se stal zámek majetkem státu, a neudržován postupně zchátral. V 70. letech 20. století byla zámecká budova již zcela zpustlá. Budova vč. celého dvora poté zanikla při demolici..
|
Přihlášení |
