kaple Panny Marie Neposkvrněné

Protože tu žilo na 300 obyvatel, zatoužili místní po vlastním svatostánku. Po skromné kapličce zasvěcené Panně Marii z roku 1826 si postavili v letech 1880–1881 druhou a podstatně větší kapli, vlastně malý kostelík, která se měla stát filiálním kostelem ve farnosti Lipová s pravidelnými nedělními bohoslužbami. Pro stavbu kaple byl vybrán pozemek za hřbitovem, který si ves Liščí zřídila roku 1874. Ačkoliv je kaple někdy mylně označována jako hřbitovní, nebyla součástí obecního hřbitova a pouze na něj navazovala. Jedním z hlavních donátorů stavby kaple byl tehdejší starosta obce Johann Noack a jeho bratr August, kteří mj. věnovali oltář, zvon a varhany. Na stavbu však přispěli také další obyvatelé vsi. Základní kámen stavby byl položen roku 1880 a hned na jaře následujícího roku byla kaple slavnostně vysvěcena 13. litoměřickým biskupem Antonem Frindem (1823–1881), rodákem ze sousední Lipové. Kaple zasvěcená Panně Marii Neposkvrněné nebyla v následujících letech stavebně nijak upravována. Postupně se rozšířilo její vybavení a na počátku 20. století byla do ní zavedena elektřina. Na kapli a celé vsi Liščí se neblaze podepsala situace po druhé světové válce. Dříve jedna z nejbohatších obcí byla prakticky celá vysídlena a postupně došlo k demolici většiny staveb. Kaple spolu se hřbitovem sice přečkala demolice 50. a 60. let 20. století, nebyla však využívána a ani udržována. Značně poničená střecha se spolu s klenbou propadla v červenci 1993. Při tom se zbortila i část zdiva, které se od té doby pozvolna rozpadá. Zachovaná stojí velká část průčelí a pouze malé části bočních stěn, presbytář zcela zanikl. Torzo kaple Panny Marie Neposkvrněné je spolu s pozemkem a se zaniklým hřbitovem v majetku obce Lipová. Stavba není památkově chráněna, ani nijak využívána. Ve druhé polovině 90. let 20. století měla být kaple z popudu místního administrátora P. Václava Horniaka rekonstruována, s jeho odchodem z farnosti však snahy o obnovu utichly. Velkoryse pojatá kaple byla spíše malým kostelem. Jediná loď byla obdélná s trojboce zakončenou apsidou v závěru. V průčelí byl umístěn hlavní vchod se zdobeným portálem, zakončený lomeným obloukem a štukovým křížem, štít doplňovala velká rozeta. Boční stěny lodi prosvětlovala vysoká novogotická okna, zdi doplňovaly vysoké opěráky přecházející v lizény a lizénové rámy. Fasáda byla původně hrubá, žlutá, doplněná bílými prvky. Ze střechy, pravděpodobně kryté břidlicí, vybíhala vysoká čtverhranná věž se zvonem. K nejcennějším částem inventáře patřil především novogotický hlavní oltář s obrazem sv. Jana Křtitele a na kůru umístěné malé varhany. Stěny byly zdobeny několika obrazy světců. Z vnitřního vybavení se nedochovalo naprosto nic..