
Někdejší poutní místo stojí na Strážném vrchu, který vystupuje nad údolím severně od rumburského Lužického náměstí. Odtud sem lze dojít po modré značce (asi 700 m), která dále pokračuje do Jiříkova.
Autem lze dojet od Jiříkovské ulice (II/263) ulicemi Nerudova a Purkyňova na plochu pod okrajem lesa.
U poutního místa končí i rumburský městský lyžařský vlek.
Doloženou skutečností je položení základního kamene poutní kaple roku 1722 z iniciativy Christiny Terezie z Lichtenštejna, matky nového majitele zdejšího panství. Stavba byla dokončena o tři roky později. Roku 1784 byla kaple jako přebytečná zrušena, 3. 8. 1787 ji koupil místní výrobce plátna Fidelis Salomon a zahájil její přestavbu na větrný mlýn. Ten příliš neprosperoval, takže zde Salomonův syn Samuel založil hostinec. Vystřídalo se zde několik dalších majitelů, až roku 1845 získal areál spolek rumburských měšťanů, vedených Andreasem Artlem za účelem obnovy poutního místa (již od roku 1829 stála severně od bývalé kaple křížová cesta s Kalvárií). Poutní místo fungovalo do roku 1945. Po vyhnání většiny německojazyčných obyvatel zde byla zřízena hláska pohraniční stráže, v polovině 50. let se uvažovalo o demolici objektu. Roku 1959 byl místo toho na 99 let pronajat pravoslavné církvi, která zde působí dodnes. Prvním duchovním správcem byl archimadrita (představený kláštera) Andrej Kolomacký (1896–1980), kyjevský rodák, který v bývalém Československu zřídil více než 70 pravoslavných kostelů. Chrám opravil a vybavil ho osobitou výzdobou..